Celkově jsou na rozloze chrudimského okresu patrné docela výrazné rozdíly. A to jak při měření půdní vlhkosti do hloubky čtyřiceti centimetrů, tak při zkoumání vrstvy zeminy až do hloubky jednoho metru.

Suchem nejvíc trpí oblast kolem samotné Chrudimě, kde je půda místy nasycena vláhou sotva ze dvaceti procent. Lépe je na tom pás území, který se táhne na jihovýchod od Seče směrem ke Hlinsku a dále do Žďárských vrchů. Tady je nejčastěji půda nasycena vodou do úrovně padesáti procent.

Při srovnání konkrétních měřených míst v historické časové řadě však zaznamenáme obdobně nepříznivý vývoj jak v nížinách, tak i v kopcích Železných hor. Intenzita sucha představuje poměrnou veličinu, která vychází ze srovnání současného stavu nasycenosti půdní vlhkostí s obdobím let 1961 až 2010. Z tohoto pohledu nyní vesměs vládne v půdě do hloubky 40 centimetrů počínající nebo mírné sucho. Hlubší vrstvy zeminy jsou nedostatkem vláhy sužovány ještě více: Extrémní sucho v nich pozorujeme nejen v rovinatých oblastech na severu, ale také na Hlinecku nebo i v jiných srážkově bohatších částech chrudimského okresu. Takřka veškeré zbývající území pak hydrologové momentálně řadí do kolonky „výjimečné sucho“, v lepším případě „výrazné sucho“.

Kopané studny žízní

I když jsme v posledních dnech zaznamenali na Chrudimsku několik dešťových přeháněk, situace se nelepší ani na vodních tocích. „Je to špatné. V povodí Labe jsou již ze 43 míst hlášeny nízké průtoky. K zákazu nakládání s povrchovými vodami jsme ale zatím přistoupit nemuseli,“ uvedla Tereza Gerhartová z vodoprávního úřadu v Chrudimi.

Podle jejích slov se už delší dobu množí žádosti lidí a obcí o možnost zřízení vrtaných studní. „Ve srovnání se studnami kopanými zajišťují vrtané studny lepší přístup k podzemní vodě. Kopané studny bývají třeba i jen několik metrů hluboké, zatímco vrtané studny sahají obvykle do hloubek kolem třiceti metrů, případně mohou být ještě výrazně hlubší. O takovéto vrty často žádají obecní samosprávy, které se snaží udržet zdroje pitné vody pro své vodovody,“ doplnila Tereza Gerhartová.

Pařížov bez rezervy

Situace na přehradách se také nelepší. Tomáš Kacálek z vodohospodářského dispečinku Povodí Labe poukázal už před týdnem na stav vodní nádrže Pařížov na řece Doubravě a předpovídal, že při absenci vydatnějších srážek tady klesne hladina až na úroveň stálého nadržení. Z přehrady mezitím odteklo dalších osmdesát centimetrů vody a na jeho slova došlo. Z Pařížovské přehrady tak lze nyní vypouštět jen to, co do ní přitéká, tedy pouze třicet litrů vody za sekundu.
Dále klesla také hladina v Hamerské a Sečské přehradě na Chrudimce, zatímco v Křižanovické přehradě vody nepatrně přibylo.