Půst však má i pro dnešního člověka svůj smysl a význam, i když v Boha nevěří. Půst totiž měl i ryze praktické důvody. Čtenářům proto přinášíme rozhovor s chrudimským farářem Jiřím Hebltem.

Proč začíná půst zrovna ve středu?

Popeleční středou začíná přípravná doba na Velikonoce. Říká se jí také postní doba a trvá 40 dní. Neděle však postním dnem nikdy není, ani během půstu, a proto se přidávají dny navíc, aby se doplnilo číslo 40, které má velikou symboliku.

Čtyřicet dní putovali Izraelité po poušti, než dosáhli Zaslíbené země, 40 dní strávil Mojžíš na hoře Sinaj a především 40 dní a 40 nocí se na poušti postil Ježíš po svém křtu od Jana Křtitele, než začal působit.

Čtyřicet dní trvala bezprostřední příprava katechumenů, tedy dospělých kandidátů křtu, kteří byli pokřtěni na Velikonoce. Křesťané, kteří byli pokřtěni dříve, však postupně začali vnímat, že se odcizili svému křtu a potřebují pokání. Takhle vznikla postní doba jako čas očistný a kající.

Odpusťte mi laický tón otázky, ale co se během půstu má dělat a dělá?

Postní doba má tři základní způsoby prožívání, a to modlitbu, půst a almužnu. V této době se křesťané zejména snaží najít si víc času na modlitbu. Typickým příkladem je rozjímání křížové cesty. Je to vlastně příprava na rozjímání pašijí o Velkém pátku, kdy byl Ježíš ukřižován a my si připomínáme jeho utrpení.

Půst však není jenom o hladovění, že?

Půst znamená něčeho se zříci. Dnes to nemusí znamenat jenom odřeknutí se masa. Nadváha je v bohatých zemích pomalu epidemií, ale půst rozhodně neznamená dietu, abych zhubnul, ale abych vytvořil prostor pro něco jiného. Jídlem často odbouráváme stres a zaplňujeme jím prázdnotu v našem nitru. Půst od jídla je příležitost se posunout. Neřešené problémy vystoupí na povrch a prostřednictvím modlitby je mohu nabídnout Bohu a postupně je řešit.

Dalo by se tedy říci, že půst je fyzická i psychická očista organismu?

Duše i tělo jsou propojené. Půst znamená udělat volný prostor pro něco lepšího. Taková moderní forma půstu je oproštění se od monitorů, Facebooku, počítačů a podobně. I když nás technologie fascinuje a pomáhá nám, nadměrně nám někdy ubírá čas, který bychom mohli věnovat sobě a svým blízkým.

Půst tedy může pomoci i modernímu světskému člověku, když se alespoň na chvíli vzdá každodenní rutiny u obrazovky počítače? Nebo to může mít i jiný účinek?

Myslím si, že může. Důležité je tam to oproštění. Třeba půst o chlebu, který se snažíme držet. Když si na něj nedáte salám, pomazánku a podobně, můžete si vychutnat jeho prostou chuť a uvědomit si, co vlastně chléb pro nás znamená. Oproštěním se od něčeho se mohu dostat k tomu základnímu a podstatnému a to znovu objevit.

Jaké se při půstu slouží bohoslužby?

Včera byl takzvaný Popelec, kdy se při mši žehná popel, který je připravený z ratolestí použitých během loňské Květné neděle. To je neděle bezprostředně před Velikonoci. Během ní se při průvodu používají rozkvetlé větvičky kočiček, jimiž se připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma, kdy jej lidé vítali palmovými ratolestmi.

Kněz označuje věří popelem na čele se slovy: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš. To jsou slova ze starozákonní První knihy Mojžišovy. Mají nám připomenout pomíjivost lidského života, ale ne vyvolat nějakou depresi. Spíš bychom si měli vážit času, která je nám dán a ten správně využít.

Znamení na čele popelem mi připomíná staré rčení sypat si popel na hlavu. Má to spojitost?

To je biblická záležitost. Ve Starém zákoně znamenalo sednout si do popela, roztrhnout si roucho, zahalit tvář, ale zejména sypat na sebe popel vždy vyjádření kajícnosti vůči Bohu.

Neměl půst i ryze praktický důvod? Zima končila, zásoby jídla se tenčily, venku nic nerostlo. Neměli se naši předkové uskrovnit i proto, aby přežili?

Víra je v souladu s přirozeností. Křesťanství má svou kulturní, společenskou i přirozenou stránku a v ní se určitým způsobem odráží roční přírodní cyklus. Nebyla to sama podstata, ale možná to korespondovalo v předjaří s nedostatkem zásob. Rozhodně to nebylo prvoplánovité, ale určitě tam i tyto prvky byly.

Mluvili jsme už o Popeleční středě, jaké jsou další milníky během půstu?

V postní době jsou významné neděle a každá z nich má své téma. První postní neděli se čte o pokušení Pána na poušti. Čtvrté neděli se říká Laetare a je spojená naopak s radostí, která se do půstu pomalu dostává, aby vytryskla o Velikonocích. Symbolem tohoto dne je i růžová barva, která se může používat v liturgii jen dvakrát v roce. Podruhé je to během třetí adventní neděle před Vánoci. Pochopitelně nejdůležitějším časem je pak Svatý týden.