"Mám velikou radost a ještě větší bude mít můj syn, který si o pyritu hodně přečetl a tipoval správně. Byli jsme nedávno v Národním muzeu v Praze, a tam nás právě kočičí zlato zaujalo," řekla Deníku výherkyně Petra.

Do konce dubna si mohou lidé zlatavý minerál prohlédnout ve výloze Geoparku Železné hory, který sídlí v Chrudimi na náměstíčku U Vodárny pod Širokými schody.

Chrudimáci už si na objížďky zvykli, hůře na tom jsou nahodilí návštěvníci města.
Mostovka u chrudimského Tesca tento týden zmizí, zbyde jen lávka pro pěší

Petra Ceralová a její syn vyhrávají knihu Tomáše Pavlíka Vestan, která pojednává o mytologických postavách v přírodě národního geoparku Železné hory.

V květnu vyhlásíme další soutěž.

Historie těžby pyritu ve východních Čechách:

V letech 1945 – 1954 byl proveden ložiskový průzkum území mezi Chvaleticemi a Zdechovicemi, při kterém bylo ověřeno rozsáhlé zrudnění.

Posléze byla zahájena těžba pyritových břidlic, které sloužily jako zdroj síry pro výrobu kyseliny sírové a další produkty potřebné pro chemický průmysl.

Těžbu a zpracovávání suroviny provozoval podnik Chvaletické pyritové manganorudné doly ve velkém jámovém lomu o délce 2 500 m, šířce 500 m a hloubce cca 150 m (10 pater). Vedlejším pruduktem těžby byly manganové rudy, jejichž zpracování nebylo v dané době reálné a rentabilní. Vytěžená surovina byla uložena do velkých odvalů mezi železniční tratí a řekou Labe. Dodnes jsou evidovány jako potencionální ložiska manganu.

Po objevení velkých ložisek síry v Polsku byly v roce 1975 těžební práce ukončeny a zdevastovaný prostor byl využit pro stavbu tepelné elektrárny Chvaletice, jámový lom byl použit jako usazovací nádrž pro popílek, kterým byl postupně zaplaven.