Nedávná vichřice postavila před Chrastecké i jednu klasickou otázku: kam s ním? Totiž se dřevem z vyvrácených a poničených lip a kaštanů z kdysi krásné aleje za zámkem.

„Věřím, že zítřejší zasedání rady rozhodne, že město nabídne zájemcům dřevo z kalamity zdarma,“ uvažuje chrastecký starosta Tomáš Vagenknecht. „Jen se trochu bojím, že lidé o surovinu nebudou mít zájem.“ dodává Vagenknecht.

Jeho obavy dokresluje citát ze staletého Ottova slovníku naučného, který o dřevě uvádí: „Lípa v lesnictví řadí se mezi stromoví méně důležité a pěstuje se více v stromořadích, u cest, a průseků, než v dřevinách pro těžbu. Dřevo její jest méně cenné a na půdách živných, hlubokých a kyprých, jakých lípa vyžaduje, neposkytuje dosti užitku, neboť vzrůst její, ač v mládí bujný a rychlý, ochabuje později tak, že jedle a buk ji předstihuje“. Tolik slovník.

Chrastecký občan z počátku jednadvacátého století se podle starosty vyjadřuje o nabízeném lipovém dřevě mnohem stručněji: „Nehodí se ani na topení. To abych pořád seděl u kamen, dřevo hoří jak papír a moc tepla stejně nedá.“ Přejme tedy Chrasteckým rychlé zvládnutí úklidu i štěstí při řešení staré nerudovské otázky!