Město má tak několik měsíců na rozeběhnutí kampaně, v níž chce občany vyváženě informovat o výhodách i nevýhodách obou možností, aby se mohli co nejlépe rozhodnout.

„Budou občané poslouchat kampaň a studovat desítky stránek materiálů, jak máme Zelenou bránu nejlépe ochránit, nebo se rozhodnou, že se jim to takto líbí a má se to tak nechat?“ ptal se kolegů náměstek Petr Kvaš (ODS), který je přesvědčený, že lidé se nebudou rozhodovat na základě technických parametrů, ale pocitově. „Pojďme těchto 300 tisíc, které vynaložíme na kampaň a referendum, vložit raději do toho, aby nám památkáři udělali špičkovou analýzu toho, jak bránu nejlépe ochránit,“ vyzval zastupitele.

Vše o Zelené bráně a sporech o její podobu najdete zde

Poté navrhl, aby se zastupitelé vrátili na začátek a hlasovali o opravě památky oni. Jeho usnesení, aby Zelená brána zůstala kamenná, ale neprošlo.

Realizovatelné varianty

Nestandardní první hlasování

O Zelené bráně hlasovali zastupitelé již v polovině března, kdy schválili, že památka dostane bílou omítku. Po vlně nevole ze strany občanů ale přišel Ulrych s Hrabalem se záměrem vypsat referendum, který prošel taktéž 22 hlasy. „První hlasování bylo v nestandardní době, hlasovali jsme půl hodiny před půlnocí, kdy jsme za sebou měli složité jednání. Nevím, jestli soustředěnost nás všech byla stoprocentní. Jelikož se k bodu vracíme, tak asi ne. Referenda se nebojím, myslím, že Pardubáci rozhodnou, že brána zůstane kamenná,“ řekl tehdy zastupitel František Brendl (Pardubáci společně). I o vypsání referenda zastupitelé hlasovali v nočních hodinách, na dotčený bod došlo až kolem 22. hodiny. „Zelená brána, to je pořád dokola, nejdřív omítnutá, pak referendum, teď zase neomítnutá, je to srandovní,“ zhodnotil radní Jiří Rejda (ANO).

„Obě varianty jsou z hlediska památkové ochrany i z hlediska technologického realizovatelné,“ nastínil primátor Martin Charvát (ANO), že varianty jsou vyrovnané. Obě mají své klady i zápory. Varianta s omítkou zdivo stavby lépe ochrání, avšak zůstává otázkou, jaká bude trvanlivost omítek. Ty by totiž vlivem počasí mohly začít degradovat a například měnit svou barvu a flekatět. To se nestane u kamenné varianty, avšak tam je zase hrozba degradace nekrytého zdiva.

Otázka se ale ptá, zda lidé chtějí variantu s omítkou. S tím se mnozí zastupitelé nemohou smířit, jelikož je podle nich tato otázka návodná. „Jsem stále přesvědčen, že otázka je navádějící. Otázka nesmí v žádném případě navádět, zavádět, vysvětlovat, ale tato otázka nestranná skutečně není,“ řekl zastupitel Václav Snopek (KSČM).

S tím souhlasil také Petr Kvaš. „Otázka bude vždy návodná, protože jsme vybrali zcela nevhodný předmět pro referendum,“ vysvětlil Kvaš, podle něhož by měli o problematice rozhodnout zastupitelé. „Pojďme najít odvahu a nechtějme po občanech, ať rozhodují o tom, co my rozhodnout nechceme. Žádná propagace tomu nepomůže, bude to pouze rozhodování o pocitu,“ zopakoval náměstek.

„Vy víte, jak rozhodnou občané? Já ne, proto se jich chci zeptat,“ reagoval na něho radní Vít Ulrych (KDU-ČSL), který společně se zastupitelem Janem Hrabalem (ANO) návrh na referendum předložil. Vypsání referenda podpořilo 22 zastupitelů, potřeba bylo 20 hlasů.