„Začínají kvést rostliny, třeba jaterník podléška,“ konstatuje František Bárta, vedoucí Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Podle jeho slov se příroda s vysokými únorovými teplotami vypořádává zatím vcelku dobře.

Chybí voda

„Tak třeba lišky teď dokážou bez problémů ulovit kořist, stejně tak sovy a draví ptáci. K potravě se ale snadno dostane i spárkatá zvěř. Zvířata jsou proto v dobré kondici a dokázala by v případě nutnosti mnohem lépe překonat několikadenní mrazivé období,“ vysvětluje Bárta.

Současný charakter počasí by mohl ale vyvolat i předčasnou snůšku vajíček obojživelníků. Nakladená vejce by však mohly pozdější mrazy ještě zničit. „A je tady i další riziko – v krajině teď chybí voda. Sníh je dávno pryč, jedinou nadějí jsou proto dešťové srážky. Zapršet by mělo brzy, sucho by se mohlo časem nepříznivě projevit na stavu některých tůní a mokřadních lokalit.

Srnčí zvěř ohrožena

Myslivci zas poukazují na nebezpečí úhynu srnčí zvěře. „Hlavně v oblastech s vysokými osevními plochami řepky. Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry a jedovaté látky. Díky šlechtění je řepka pro zvěř chutnější. Koncem února jsou na plochy řepky aplikována dusíkatá hnojiva a nově přirůstající listy mají vysoký obsah dusičnanů. To způsobuje po konzumaci zhoršení zdravotního stavu srnčí zvěře, průjmy, ztrátu plachosti až hromadné úhyny,“ uvádí Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

„Pokud někdo zpozoruje odlišné chování zvěře, měl by o tom informovat mysliveckého hospodáře,“ dodává Šilha.