Tekutý kouř je koncentrát, který vzniká spalováním kvalitního dřeva a následnou kondenzací ve vodě. Tak se to píše na internetu, kde lze lahvičku, která neskutečně dlouho vydrží, objednat.

Bok jsem nejdřív naložila do pragandy - té se dává 20 gramů na kilo masa. Kdo jí nevěří kvůli obsahu dusitanu sodného, kterého je však jen 0,3 procenta, ať dá sůl s trochou moučkového nebo ovocného cukru, čímž lze také údajně docílit růžové barvy. Ale já s pragandou problém nemám.

Všechny recepty z Romčiny úsporné kuchařky najdete ZDE

Bůček jsem zavakuovala, ale stačí ho jen uložit do dózy s víkem, a v lednici jsem ho pět dní přehlížela. Potom jsem maso potřela tím tekutým kouřem, ale z obav před zhořknutím jsem ho zředila vodou. Opět si pobylo v lednici: čtyři dny. Mělo by se opláchnout, což jsem neudělala a naopak jsem bůčku dala grády další dávkou kouře. Maso jsem položila na dřevěné třísky, ale stačí i nějaká mřížka nebo pařáček, a pomalý hrnec zapnula na stupeň low.

Po osmi hodinách bylo jako dort, opravdu. Je to příjemné vstávání, když se kuchyní nese vůně uzeného. Dobrý pocit mám i z toho, že hrnec pracuje za mne, nemusí se hlídat, a ještě šetří energii. Myslím, že by tutéž službu odvedla i trouba nastavená mírně pod 100 stupňů, pomalé hrnce totiž zpravidla pracují v rozmezích 85 až 95 stupňů. Tam stačí maso položit na mřížku a dát pod něj kastrol na odkapávání tuku.

Hřiby líného houbaře: Šlehačka a hořčice jim dají správný říz
Hřiby líného houbaře: Šlehačka a hořčice jim dají správný říz

Každopádně "pomaláč" v této době zdražování energií doporučuji. Mám dva a ještě k tomu multifunkční hrnec s funkcí pomalého vaření. Elektrická trouba je oproti nim zhruba čtyřikrát dražší a plyn až desetkrát. To už stojí za úvahu.

Zkuste a napište mi, jak se "uzené" povedlo.

Nějak jsem se v poslední době rozjela s masem, a tak musíme přibrzdit. Dáme si luštěniny, znáte třeba čočku belugu? Je černá a drobná, připomíná kaviár. A k ní si dáme třeba pečený lilek s česnekem. Uvidíme, třeba zase něco vytáhnu z mrazáku a změním plán.