Kliknutím zvětšíteV minulých týdnech museli policisté a řada nevládních organizací řešit složitou situaci okolo asi šesti desítek romských uprchlíků, kteří přijeli do Pardubic. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického ovšem tito lidé, kteří často přicházejí ze Zakarpatské Ukrajiny, nejsou váleční utečenci a do země přicházejí jen organizovaně pobírat dávky. To může podle něho významně zatřást s náladou v české společnosti. Některé iniciativy však upozorňují, že do Čech přijíždějí především ženy s dětmi a jejich situace je velmi komplikovaná.
Mají romští Ukrajinci přijíždějící do Čech stejný nárok na humanitární příspěvek jako ostatní či nikoliv? To je otázka, která v posledních dnech hýbe společností. Romské uprchlíky, kteří v minulých týdnech nocovali v Pardubicích, cizinecká policie několik dlouhých dnů prověřovala. Součástí celého procesu bylo mimo jiné zjišťování informací, zda tito lidé nepožádali o vízum už v jiných zemích.
Psali jsme již:
„Každá žádost o dočasnou ochranu se posuzuje individuálně a policie na základě vlastního šetření, poznatků a pohovoru s cizincem zjišťuje, zda si již nepožádal v jiném členském státě, jestli není občanem jiného státu nebo jinde nemá uděleno pobytové oprávnění,“ vysvětlila krajská policejní mluvčí Markéta Janovská.
Ukrajinci, kteří přebývali na pardubických Hůrkách, se vrátili domů.
Romové z pardubických Hůrek odjeli zpět na Ukrajinu
Právě čtyři desítky Romů, kteří byli v Pardubicích dočasně ubytováni na Hůrkách, a další dvě desítky, na které se už nezbyly ubytovací kapacity, celým úředním procesem prošly. Na dávky tak, stejně jako jiní ukrajinští uprchlíci, mají nárok. Stát jim měl zařídit ubytování v detenčním zařízení v Bělé Jezové, které Romové z pardubických Hůrek odmítli. Podle informací ředitelky pardubické Charity Marie Hubálkové se ale vrátili domů na Ukrajinu.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický takový proces nazval sociální turistikou. Už v pondělí upozornil, že tito lidé mohou být často organizovaní a do Čech přijíždějí záměrně. Více však taková tvrzení nevysvětlil a odkázal na předešlá tvrzení ministra vnitra Víta Rakušana. Ten zhruba před týdnem zmínil, že ukrajinští Romově mohou být organizovaně vypravováni do Evropské unie a jsou jim zde slibovány výhody. „Ty však nemají právo získat,“ uvedl Rakušan.
Ukrajinští uprchlíci, kteří v Čechách dostanou vízum, ovšem mají právo volného pohybu, a tak ani návratem na Ukrajinu nic neporušují. Policie ani nikdo jiný jejich pohyb nekontroluje.
Kdo prchá před válkou?
Ukrajinci s pouze jedním občanstvím zatím mají právo získat zde dočasné vízum nehledě na to, z jaké části Ukrajiny přicházejí. Podle Netolického do Čech přicházejí především Romové ze Zakarpatí, kde žádný válečný konflikt není.
Lidé, kteří však do každodenního styku s ukrajinskými Romy přicházejí, se od výroků politiků o sociálním turismu distancují.
„Odrážíme se od každodenní zkušenosti. Nyní je na hlavním nádraží převážná část uprchlíků v podobě romských rodin z pohraniční oblasti Ukrajiny. Přijíždějí opravdu z 95 procent ženy a děti, bez otců a dospělých synů, kteří na Ukrajině zůstali,“ uvedla Mlada Hošková z iniciativy Hlavák, která v těchto dnech zajišťuje pomoc lidem, kteří nocují na pražském hlavním nádraží.
K politickým výroků se prý vyjadřovat nechce. „Síly koncentrujeme jinam. Jsme si vědomi toho, že nám nepřísluší posuzovat, kdo z Ukrajiny má právo na to být válečným uprchlíkem a kdo ne,“ dodala.
Problém dvojího občanství
Všechny uprchlíky, kteří do Čech přijíždějí, čeká řízení s cizineckou policií. Ta na základě předem stanovených procesů hodnotí, zda lidé mají právo na vízum a tedy i na humanitární pomoc. Pokud tedy Romové mají maďarské či dvojí občanství, příspěvek jim zde vyplácen není a vízum nedostanou. Kromě dvojího občanství je podle dobrovolníků problémem skutečnost, že tito lidé často přijíždějí bez dokladů, celý proces se tak významně prodlužuje. Kolik však romských utečenců v Česku nyní přebývá, není jasné. Poslední odhady mluví o zhruba dvou tisícovkách Romů.
„Zaznamenáváme pouze státní příslušnost uprchlíků, proto nelze říci, kolik lidí z romské menšiny se v České republice nachází,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Ministr Rakušan nastínil, že řešením by mohlo být zrušení finančního příspěvku a zavedení humanitární pomoci formou naturálií.
Pomoc slibuje také samotné Zakarpatí. „ Předseda Zakarpatské oblasti Volodymyr Chubirko slíbil, že jsou připraveni pomoci České republice tak, aby nedocházelo k účelovému využívání pomoci pro válečné uprchlíky z Ukrajiny a zároveň jsou připraveni jednat o možném návratu těchto osob do místa jejich pobytu na Zakarpatí,“ uvedl Netolický. Jak by konkrétně mohla spolupráce ohledně romských utečenců ze Zakarpatí vypadat, ale nikdo nespecifikoval.
2
8
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
