Rozbitá socha kapucína dostane parťáka. A u mlýnského kola bude sedět vodník

"Ta socha hned z počátku vzbudila velký zájem. Mnozí si s ní hráli a povídali, ale existovaly skupinky, které ji poničily. Nicméně si myslím, že se nám podařilo přitáhnout mládež ke kultuře, a tak by bylo dobré v zahradách sochu zachovat," uvedl starosta města František Pilný.

Město proto zadá výrobu nového kapucína, ovšem z jiného, odolnějšího materiálu, který bude stát na otočném podstavci. "Byl jsem svědkem toho, jak si asi třináctiletá dívenka se sochou povídala a když odcházela, kapucína pohladila a otočila ho směrem, kterým odcházela. Podle mne má smysl takovou kreativní věc podpořit," poznamenal starosta s tím, že radnice plánuje v blízkosti sochy umístit informační ceduli, která kolemjdoucím vysvětlí, jakou má město Chrudim spojitost s kapucínským řádem.

Psali jsme:

Tyto plastiky by mohly zdobit Chrudim. Jak se vám líbí?

Rozbitá socha neskončí na smetišti, její oprava si vyžádá několik tisíc korun a zůstane dál v klášterních zahradách. "Ale tak, aby se poškození již neopakovalo," naznačil Pilný možnost umístění kamery.

Plastiky od různých autorů se mají postupně objevovat na území města. Na zídce u schodů vedoucích od ulice Čs. partyzánů do Široké ulice v blízkosti Koželužského mlýna bude sedět na zábradlí vodník zhotovený z bronzu. Jeho výška bude 60 centimetrů a autorem této plastiky je akademický sochař Jaroslav Brož z Chrudimě, který má díky své tvorbě renomé v tuzemsku i zahraničí. Mezi jeho nejznámější díla patří sochy Emila Zátopka, z nichž nejslavnější je ta, která stojí v Olympijském muzeu v Lausanne, další najdeme i v Praze nebo v Zátopkově rodné Kopřivnici.

Klášterní zahrady zkrášlily barokní sochy jako Alegorie čtyř ročních období

Vodník se bude u Koželužského mlýna, ve kterém sídlí restaurace Starý růžek u mlýna, jistě hezky vyjímat, ale tristní je, že se kolo už mnoho let netočí. Konstrukce, kterou vytvořili sekerníci z Vysočiny, zchátrala, a tak bylo nutné přistoupit k zásadní rekonstrukci, za kterou město zaplatilo 190 tisíc korun.

"Dodělat nám zbývá ještě přístřešek mezi kolem a zdí a natřít mostek, majitel nemovitosti dokončí nátěr zdi. Mlýnské vodní kolo vyrobené z dubového dřeva podle projektové dokumentace Luďka Štěpána, projektanta technických historických staveb, zde bylo instalováno v roce 2001. Nyní, po více než dvaceti letech, bylo nutné provést výměnu poškozených částí," informoval mluvčí chrudimské radnice Aleš Prokopec.

"Co se pamatuji, to kolo se točilo jen chvilku. Odhaduji to na víc než deset let. Zajímalo by mne, v čem je problém," řekl Chrudimák Rosťa.

Odpověď je jednoduchá - po revitalizaci náhona se v korytě nenachází dostatek vody, která by mohla mlýnské kolo roztočit. Průtok je velmi malý. Ale pokud se otevřou stavidla, kolo se začne otáčet. "Pouští se jednou za čtrnáct dní na víkend, ale také při Loutkářské Chrudimi, dožínkách nebo jiných příležitostech," uvedl radní zodpovědný za investice Aleš Nunvář.

Starosta města František Pilný asi zrovna v inkriminovaný čas nekráčel kolem, protože tvrdí, že mlýnské kolo v provozu už dlouhá léta neviděl. "Myslím si, že by se mohlo otáčet stále. Stačí vybourat beton a vody tam poteče víc. Instaloval bych tam nabíječku mobilů poháněnou dynamem na vodním kole. Byla by to skvělá pomůcka pro školní děti, které by se tak dozvěděly, jak se vyrábí elektřina," řekl Pilný.

Koželužský nebo také Polívkův mlýn je uveden na seznamu vodních mlýnů v České republice, kde je popisována jeho architektura i historie. Stavba je popisována jako "bez historické hodnoty".