Co bylo nejtěžší a z čeho měli pracovníci domova strach, přibližuje jeho MIROSLAVA KÁBELOVÁ. Nastoupila do domova jako ředitelka letos v září, kdy se rozjížděla druhá vlna covidu v zemi.

Jaká je situace v Domově seniorů Drachtinka v Hlinsku? Jste z nejhoršího venku?
Obdrželi jsme antigenní testy a v pátek jsme zahájili testování klientů a zaměstnanců. V domově žije 87 klientů. Plošné testování se týká pouze lidí, kteří onemocnění neprodělali. V našem případě třinácti klientů a dále asi 30 zaměstnanců, včetně výpomocí.

Mezi nejvíce covidem zasažené domovy pro seniory v Pardubickém kraji patří Drachtinka v HlinskuZdroj: DeníkTo je zajímavé, když byl domov tak zasažený, že se jim to vyhnulo. Máte ponětí, čím to je?
To nedokáže nikdo říct. Ke všem pokojům a lidem se přistupovalo stejně, lidé chodili oblékaní podle nařízení – rukavice, oblek, respirátor, štít, holínky, pláště… Stále probíhala a probíhá dezinfekce, i přes to všechno se nakazili i zaměstnanci, kteří měli první testy negativní. Nakazil se nám nakonec téměř veškerý personál domova.

Máte ještě pozitivní klienty?
Pozitivní je paní, která se s covidem vrátila z nemocnice, vrácena byla do domova na doléčení. Klientka je v izolaci. V jednání je příjem další klientky z nemocnice, která je hospitalizována již dva měsíce a aktuálně prodělává covid. Pro tyto případy je zřízena covid zóna s kapacitou maximálního počtu dvanácti lidí. Nachází se v suterénu domova, kde zrušili tělocvičnu. Probourali jsme dveře, abychom spojili tělocvičnu s bývalou rehabilitační místností, kde je toaleta a sprcha pro zaměstnance a hygienické zázemí pro klienty. Když se covid v domově šířil, tak byla covid zóna nedostatečná. Covid zónou byl téměř každý pokoj, následně oddělení, zaměstnanci se museli před každou covid zónou kompletně obléknout, potom zase svléknout, vydezinfikovat…

To bylo náročné.
Pro personál to bylo extrémně náročné, ale nejen ve svlékání a oblékání. Časový tlak spočíval v tom, že ošetřovatelský tým při výměně ochranných pomůcek přemýšlel nad tím, že už další člověk čeká na jejich péči a potřebuje je. Všichni byli úžasní, nemysleli na sebe, jak je to náročné pro ně, ale viděli, že už je potřebují další klienti.

Jak se projevoval covid u vašich klientů?
Myslím, že covid v sobě ukrývá mnoho. Začíná to slabší únavou, změnami chování, nechutí k jídlu, průjem, zvracení. Může být i jenom rýma nebo kašel. Řada klientů byla bez příznaků. Mám pocit, jako by si nemoc našla místo, kde je v těle slabost, problém. U lidí s demencí došlo k její prohloubení. Svůj podíl nese dlouhodobá izolace, za klienty nemohou rodiny, klienti byli izolování na pokojích. Pro mladého člověka 14 dní nic neznamená, ve stáří je to doba nekonečně dlouhá. Klienti mají pěkný vztah s pečovatelkami, v době covidu byla poskytována péče v kompletním ochranném oblečení, kde viděli jen oči a slyšeli hlas. Většina klientů trpí nedoslýchavostí, ke komunikaci potřebují vidět celý obličej. Tyto faktory jsou pro člověka velmi stresující. Klienti stále nejsou v kondici, přetrvává únava a nechuť. Plánujeme operativně změny jídelníčků, abychom vařili, co mají opravdu rádi, aby dostali energii a měli chuť k jídlu.

Personál máte ještě v karanténě?
Už máme zpátky vlastní personál. Doba, kdy nám chybělo padesát zaměstnanců, což je polovina, je za námi. Teď jsme na tom dobře.

Pomáhali vám dobrovolníci?
Navázala jsem se na zdravotnickou školu v Chrudimi, kde mi vyšli vstříc. Přihlásilo se nám několik studentů. Byli úplně super, profesionální chování s neuvěřitelným nasazením a energií. Spojila jsem se s Českým červeným křížem v Chrudimi, ten mi zprostředkoval pomoc od vysokoškoláků z medicíny. Neuvěřitelně úžasný personál. V podstatě prvním krokem, ke kterému jsem byla nucena přistoupit, abychom situaci personálně zvládli, zastavila jsem provoz Centra denních služeb Motýl. Z Motýlu přišla posila do týmu ošetřovatelského personálu a úklidu. Všichni lidé, kteří tady během covidu pracovali, měli uzavřenou dohodu o provedení práce.

Uvažovali jste i o pomoci od armády?
Zvažovala jsem to, protože personální stavy byly na hraně. Mám pocit, že to je už ta úplně poslední možnost. Jsem vděčná, že jsme to zvládli, aniž bychom potřebovali armádní zdroj. Už jsem vyplňovala žádanku na armádu, ale psala jsem ji z toho důvodu, že se nám o klienty starala lékařka, která má ještě svoji soukromou praxi. V podstatě tady měla takovou malou nemocnici. Docházela sem dvakrát i třikrát denně. Měla jsem obavu, kdyby nastala situace, že onemocní lékařka nebo vedoucí sestra. Chyběla by nutná odbornost. Takže v tom okamžiku jsem začala vyplňovat žádost na armádu, pro zajištění rezervy zdravotnického personál. Pracovníky na úklid a péči jsme měli. Do kuchyně přišla pomoc od kuchařů z uzavřených restaurací. Avšak při vyplnění žádosti jsem si přečetla dovětek pod tabulkou, že zdravotnický personál nemohou poskytnout, protože mají vyčerpané zdroje. Proto jsem žádanku nedopsala a přistoupila k jinému řešení.

Kdyby vaše lékařka odpadla, to by ale byl velký problém.
Ano, pak bychom museli neustále volat rychlou záchrannou službu. Městem se i tak rozléhaly sirény sanitek. Takže ještě víc záchranáře zatížit? Nakonec by nám však nic jiného nezbylo. Obrátila jsem se na město, aby jednali s místními lékaři pro případ nutnosti. Naštěstí nebylo třeba využít náhradní pomoc.

Myslíte, že covid hodně změní režim v domovech pro seniory?
Ať se nám to líbí, nebo ne, v okamžiku, kdy máte v domově covid, těžce to dopadá na kvalitu poskytované služby. V případě, že covid v zařízení sociálních služeb není, avšak je jeho hrozba, poskytovatel musí přistupovat k preventivním opatřením, které ukládá vláda a řídí se mimořádnými opatřeními. Služby jsou omezovány na základní činnosti. Platí zákaz návštěv. Do doby, než přišel covid, tak jsme se všichni snažili zachovat život tak, aby se tu lidé cítili co nejvíce jako doma. Přizpůsobovali jsme se zvyklostem klientů a jejich potřebám, o to se snažíme stále, avšak s řadou omezení. Covid dopadá výrazně na kvalitu služeb.

Dokážete říci, kdy budou moci za vašimi klienty příbuzní?
Návštěvy jsou zakázané, ale je na nás, jak vyhodnotíme stav klienta. Za určitých podmínek je návštěva možná. Od středy jsme mimo karanténu. Ve výjimečných případech tedy smíme návštěvu do domova pustit, při dodržení všech bezpečnostních pravidel. Pouštíme návštěvy za klienty v terminálním stádiu života, aby člověk neodcházel ze světa sám. Nyní nemůžeme otevřít domov všem, jako to bylo před covidem. Až budou vládou umožněny návštěvy v zařízeních sociálních služeb, budou opět probíhat v duchu omezení a dodržování maximální bezpečnosti. Stav otevřených dveří budou souviset s vývojem covid globálně.

Zemřeli nějací vaši klienti na covid?
Zemřelo s covidem pět klientů. Všichni si přejeme, aby nemoc neměla další dopady na zdraví a stav těch, kteří ji prodělali. Nepřispívá k tomu navíc fakt, že podzim a jaro jsou obdobími, kdy bývá úmrtnost vyšší než je běžný průměr.

Fungují rodiny a posílají do domova balíčky, dopisy nebo jim přijdou zamávat pod okno?
Mohou si domluvit návštěvu, uvidí se přes dveře. Jsou rodiny, které zájem projevují, jiné nikoliv. Vše vyplývá z toho, jaké jsou vybudované rodinné vztahy během celého života.