Pořádat tak velký festival v poměrně malém městě byla velmi ambiciózní myšlenka. Neměla jste tehdy pochybnosti, zda bude měsíce trvající akce úspěšná?

Ke zrodu festivalu přispěla iniciativa ze strany Základní umělecké školy Skuteč. Tehdejší ředitelka Iveta Jánková přišla s myšlenkou založit tradici přehlídek dětských pěveckých sborů a starosta Pavel Novotný nápad přivítal a navrhl, že by přehlídka mohla být součástí větší akce – festivalu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč. První ročníky však trvaly jen týden, později dva a program byl spíše poloprofesionální s využitím zejména regionálních hudebníků a těles.

Vzpomínáte si na úplně první koncert? Jaká byla reakce diváků na pravidelné nedělní podvečery?

Vybavuje se mi hlavně atmosféra těch prvních koncertů, dopolední sborová matiné v kostele, koncerty „festivalového orchestru“, na nichž se podílel pěvecký sbor Rubeš, nebo spolupráce s Chrudimskou komorní filharmonií.

Děti v uprchlickém centru po masivním útoku Ruska na Ukrajinu
Kam s uprchlíky? Hotely chtějí na duben volno, vláda zvažuje stavbu táborů

Zaplnili tehdy diváci hlediště?

Návštěvnost v té době byla mnohem skromnější. V tomto směru se situace změnila, když jsme se rozhodli sestavit program víc profesionálně, angažovat větší symfonické orchestry, významné umělce a divadla s operními a baletními soubory. Svůj vliv nepochybně měla i přestavba a modernizace objektu kulturního klubu v letech 2007 až 2008.

Václav Jan Tomášek, který se ve Skutči roku 1774 narodil, byl ve své době jedinečnou osobností. V jeho pražském bytě se střídala jedna významná návštěva za druhou (Richard Wagner, Hector Berlioz, Klára Schumannová a další), vedle slavných českých osobností (Palacký, Čelakovský) se stýkal i s J. Haydnem, L. van Beethovenem, ale i s J. W. Gothem. Nazývali ho hudebním papežem Prahy.
Vítězslav Novák je současnějším skladatelem, který se do Skutče přiženil a působil zde až do své smrti v roce 1949. V jeho tvorbě se výrazně projevila láska k rodné vlasti, krásám přírody a folklóru, stejně jako jeho dobrodružná povaha. Miloval vysokohorskou turistiku a je známo, že se rád chodíval koupávat (jako naturista) do jednoho ze zatopených lomů u Skutče.
Oba skladatelé mají ve Skutči své stále památníky.

O které koncerty a vystoupení je největší zájem letos? Tipuji 4TET.

Tipujete správně, 4TET je těsně před vyprodáním. Zájmu se těší i muzikál Starci na chmelu, balet Louskáček nebo crossoverový projekt Dasha Symphony, který proběhne ve skutečském zimním stadionu. Pandemie a s ní spojená dvouletá odmlka však festivalu neprospěla, lidé se vracejí pozvolna a mnozí si odvykli úplně.

Snažíte se o pestrou skladbu festivalu. Dočkají se i letos diváci opery a baletu?

Samozřejmě. Baletní klasiku Petra Iljiče Čajkovského jsem už zmínila, operní titul je neméně atraktivní – Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany u nás uvede Slezské divadlo Opava. A krásné árie milovníkům opery přinese i závěrečný gala koncert Evy Urbanové 15. května.

Postupem času jste rozšířili festivalové dění i na zimní stadion a do okolních měst a obcí. I tam si najde své diváky?

Koncerty na zimním stadionu vítají ti, kteří se (zatím) domnívají, že klasická hudba není nic pro ně. Sem mohou přijít neformálně oblečeni a přesto, že většinu pódia zabírá symfonický orchestr, vše je plně nazvučeno a nasvíceno, takže si chvílemi připadáte spíše jako na velkém rockovém koncertě. Rychle se lidé naučili chodit na koncerty v evangelickém kostele v Proseči, značnou oblibu mají i ty v překrásném poutním kostele na Chlumku. Poprvé se festival odehraje v Hrochově Týnci a na hradě Rychmburk v Předhradí.

Pietní místo Ležáky na Chrudimsku.
KOMENTÁŘ: Stát odstřihl Vodičku. Památník Ležáky to udělal už dávno

Kolik peněz z rozpočtu města putuje na festivalové dění?

Celý rozpočet festivalu se pohybuje kolem 2 milionů korun. V uplynulých ročnících pokryly tržby ze vstupného až 70 procent nákladů, což v případě jiných festivalů nebývá obvyklé. V nákladech však není započítán provoz kulturního klubu a mzdy pořadatelů, protože s kolegou organizaci a průběh akce zajišťujeme v rámci své práce na odboru kultury a školství. Podíl města po vyúčtování zpravidla dosahuje 200 až 300 tisíc korun.

K problémům s covidem se nyní přidal válečný konflikt na Ukrajině. Proč myslíte, že by i v této zvláštní době měli lidé festival navštívit?

Jak to vyjádřit co nejstručněji? Snad křesťanským: víra, láska, naděje. Musíme věřit, mít se vzájemně jako lidé i jako národy rádi a doufat, že bude, musí být lépe. Kdykoli se lidé sejdou a společně něco sdílejí, vzniká energie, která nám všem může pomoci a sblížit nás. Svojí návštěvou navíc podpoříte i budoucnost kultury a tedy i našeho festivalu.