Rozporuplné loučení s bojovníkem Milanem Paumerem

Postoje, ke kterým mají dva obyvatelé regionu oprávněné důvody, odráží věrně názory české společnosti na Milana Paumera, člena skupiny bratří Mašínů, jenž má dnes pohřeb v Poděbradech.

Skupina Mašínů vedla v 50. letech minulého století ozbrojený boj s komunistickým režimem, Paumer se spolu s bratry prostřílel do tehdejšího Západního Berlína. Česká veřejnost i odborníci hodnotí skupinu rozporuplně: kriticky za zabití nevinných lidí, dvou policistů a účetního, vyzdvihují ji za odvahu v boji za demokracii, kterou měl v tuhých 50. letech málokdo.

Za svého přítele považuje Paumera člen Konfederace politických vězňů (KPV) Josef Uhlíř ze Štěpánovska, a proto dnes vyrazí na rozloučení do poděbradského divadla. Uhlíř byl za komunismu s rodiči pro sedlácký původ vězněn, šikanován, později postižen na zdraví. S Paumerem se seznámil v KPV.
Paumer pak jezdil na oslavy konce druhé světové války k památníku čsl. pilotů britského Královského letectva (RAF) na Suté břehy u Týniště n. O.

Stanislav Rošický je syn účetního, kterého Mašínova skupina zabila, žije v Rychnově n. K. a nemůže Milana Paumera hodnotit jinak než jako celou skupinu, tedy jako lidi, kteří jeho otce při svém boji nemuseli zabíjet.

„Byl to pomlouvač mého otce, kazil památku lidí, kteří si to nezasloužili. Tvrdil o mém otci, že byl členem tehdejších Lidových milicí, což není pravda a vyplynulo to nakonec i ze svědectví jednoho starého komunisty, jenž otce znal. Ten potvrdil, že můj otec žil jen pro rodinu a práci. Nemohl být komunista, když byl ve firmě na Čáslavsku do roku 1948 prokuristou, byl takový fachman, že ho tuto práci nechali dělat i komunisté, “ připomíná Rošický. Myslí si, že představitelé současné vlády by se v den jejího zasedání vzhledem k problémům země měli věnovat své práci a na pohřeb Paumera by neměli jezdit.

Josef Uhlíř z Týniště nad Orlicí, který zažil komunistické vězení i násilí, byl členem PTP (pomocných technických praporů) na Paumera vzpomíná jako na odvážného člověka: „Útěk jim trval sedm neděl, bez potravy, bez všeho. Milana přitom zasáhly dvě kulky, jedna se mu na prsou zarazila o peněženku, druhou mu ze žaludku v americké zóně v Berlíně vyoperovali Američané. Obě dvě kulky nám ukazoval,“ připomíná Uhlíř, který se s Paumerem poprvé setkal v roce 1989 na pražském Žofíně na schůzi Konfederace politických vězňů. „Když jsem mu řekl, že jsme u nás udělali památník pilotům RAF, začal k nám jezdit. Věděl, že spoustu pilotů, kteří bojovali proti fašismu, bachaři za komunismu ubili ve věznici na Mírově. Přijel i letos, i když už mu nebylo příliš dobře. Byl to skaut, pro mě člověk, který nelhal a vždy splnil to, co řekl, jako například to, že se probojuje z komunismu, kdyby ho to mělo stát život, “ dodal Uhlíř.