Statečnému zachránci životů bylo v sobotu uděleno čestné občanství města in memoriam. A nejen jemu – toto ocenění si převzaly i Fleischmannovy dcery Milena Grenfell-Baines a Eva Paddock.

Wintonovy děti

Obě dámy jsou až neuvěřitelně vitální. Ačkoliv neprozradíme jejich věk, lze ho alespoň odhadnout skutečností, že byly jedněmi z posledních dětí, které se v roce 1939 ocitly ve vlaku jedoucího do Velké Británie. Jejich odjezd organizoval britský makléř Nicholas Winton.

„Obě kráčely ve stopách svého tatínka – jejich snaha pomoci byla a je opravdu obdivuhodná. Přes velkou vzdálenost, která odděluje Proseč od jejich domovů, přes dlouhý časový úsek, kdy do Proseče nemohly přijet, na svůj původní domov nezapomněly a navštěvují ho," řekl ve svém sobotním proslovu prosečský starosta Jan Macháček.

Milena Grenfell-Baines se v Anglii provdala, má titul lady. Jejím přičiněním se do Velké Británie dostali architekti Jan Kaplický nebo Eva Jiřičná. Lady Milena ve své nové vlasti proslavila i českou remosku, která má v Anglii svůj fanklub. Stala se předsedkyní nejvýznamnější krajanské organizace British Czech and Slovak Association a je v desítce nejvlivnějších Češek ve světě.

Eva Paddock žije v americkém Bostonu Jako ředitelka prestižní americké školy obdržela prestižní ocenění National Distinguished Principal. Už mnoho let vypráví na přednáškách o dětském transportu žákům, studentům a dalším skupinám obyvatel.

Dopis senátora Petra Pitharta:

„Vaši předchůdci na radnici tehdy v předvečer války jednali tak, jak měla jednat celá Evropa. Oni byli stateční, oni jí dali příklad, který však, bohužel, nebyl většinou následován. Evropa Hitlerovi ustupovala až k hořkému konci. Proseč tehdy zahanbila i města bohatého a neutrálního Švýcarska. Dojímá mne, že jste si připomínání této události vzali na starost, vlastně na svědomí. Právě tak jako připomínání podobně neokázalého, hrdinského počínání sira Wintona. Pokračujete tak v úsilí obou dam, které zaslouženě poctíte udělením čestného občanství. Prosím, vyřiďte jim ode mne mé upřímné blahopřání a uctivé pozdravení. Občanství Proseče není totiž jen tak nějaké občanství, je to občanství města, které se hrdě postavilo, když ostatní se chystali klečet. A dodnes se k tomu hlásí! Opravdu máte co a koho slavit, připomínat."