Sportovní rybáři v Chrudimi dnes přísluší ke dvěma základním organizacím. Momentálně se v nich celkem sdružuje kolem dvou tisíc členů.

Jednatelem místní chrudimské organizace bez řadové číslovky je Luděk Vích. Ten s plánovanou novinkou zásadně nesouhlasí. „Tím by se úplně popřel smysl a vůbec celá existence rybářských svazů. Je to naprostá hloupost," tvrdí Vích.

Jednatel rybářské organizace Chrudim 2 Jaroslav Trávníček až tak odmítavý není, ale nelíbí se mu, že by mohli ryby chytat lidé bez jakýchkoli znalostí. „"Musí přece vědět, jak se u vody chovat, která ryba se chytat smí a která ne a tak dále. Jde o základní povědomost o rybaření," říká Trávníček.

Místní chrudimská organizace bez řadové číslovky v názvu si před několika lety prošla vnitřní krizí. Kvůli podezření některých jejích činovníků ze zpronevěry a různých dalších machinací došlo v jejím vedení k personálnímu zemětřesení. „Situace se od té doby zklidnila a dále sdružujeme zhruba polovinu místních rybářů," říká dnešní jednatel Luděk Vích.

Mezi námi jsou čuňata, říká jednatel rybářů

Zmíněná organizace obhospodařuje úsek řeky od janderovské „velryby" až po Úhřetickou Lhotu. Pečuje též o vody rybníku Orlík v Morašicích.

A co teď vedení organizace například trápí? „Třeba to, že se mezi námi najdou i opravdová čuňata, která kolem sebe u vody pohazují zbytky vlasců, odpadky nebo pet láhve," přemítá jednatel Luděk Vích.

Druhá polovina všech chrudimských rybářů přísluší k místní organizaci Chrudim 2. Do funkce jednatele zde byl zvolen Jaroslav Trávníček, který je zároveň místostarostou města Chrudim. „Mým dosavadním životním úlovkem je pětašedesáticentimetrový červený koi kapr, chycený ve vodě naší organizace v rybníku v Markovicích. Patřím mezi ty rybáře, kteří rybí maso jedí, takže i tenhle kapr tehdy skončil na pánvi," zasnil se Jaroslav Trávníček, kterému v posledních letech jeho pracovní vytížení nedopřává mnoho podobných zážitků.

Dobrý nápad, který ale není dotažený do konce

Chrudim – Mají se krátkodobé licence pro rybolov prodávat každému, kdo si o ně požádá, třeba zahraniční turista na dovolené v Česku? Budou rybařící turisté stejně ohleduplní? O odpovědi na tyto otázky jsme osobně nebo prostřednictvím facebooku požádali naše čtenáře.

„Je to dobrý nápad vůči cizincům, leč nedotažený do konce. Cizinec, který k nám dojede například v pátek večer na ryby, musí stejně čekat na úřední dny aby si rybářský lístek koupil. V cizině ho běžně zájemcům prodává provozovatel revíru ve chvíli, kdy si k němu přijdou pro povolenku. A to je logické. U nás je opět český Kocourkov," míní rybář Jan Klich z Heřmanoměstecka.

„Myslím, že je to jen o lidech a cizinec může být k našim rybám kolikrát mnohem více ohleduplnější než našinec," tvrdí Michaela Doležalová z Morašic.
Jan Nebeský z malé vesnice u Hlinska je přesvědčen, že je všechno o lidské slušnosti. „Jezdím s přáteli rybařit do Norska a s místními lidmi žádný problém nemáme. Chováme se ohleduplně a slušně. Když to učiní i cizinci u nás, bude to v pořádku," myslí si.