Jejich revírem nejsou dálnice, ale okresky. Tempo ale vražedné je.

Krajské družstvo dopravní policie má v náplni práce udržet na silnicích bezpečnost. A při tom, jak se u nás jezdí, to dá docela zabrat. A někdy jejich práce skutečně trochu připomíná oblíbený německý televizní seriál Kobra 11.

Je pátek večer a policejní hlídka vyráží do terénu. Policisté mají ve zkratce jediný úkol – kontrolu řidičů. Není to jen tak pro pobavení. Když předběhneme děj, každý druhý, kterého tu noc hlídka zastaví, nějaký ten problém má.

Hned náš první „zákazník“, kterého hlídka zastavuje, si odváží bloček za pět set korun. Před AFI Palácem totiž s hlídkou jedeme hezkou chvíli zrcátko na zrcátko s řidičem osobního automobilu, který vesele telefonuje. Na hlídku jej upozorní až výstražný tón sirény.

Hádání nepomáhá

Ani druhé zastavené auto není bez problémů. To už jsme v Mikulovicích. Řidič je v pořádku, ale policistům se nezdá stav vozidla. Oprávněně.
Zimní pneumatiky na červené felicii jsou notně sjeté. A plastová křídla přidělená na přední části vozidla tam také nemají co dělat. „Vozidlo není technicky způsobilé k provozu. Doplňky nejsou výrobcem schválené a pneumatiky jsou ve stavu, který by na silnici neměl co dělat,“ konstatují policisté. To řidiče ale rozpálí. Nadává, hádá se, je nepříjemný. Ale od pětistovky na bločku jej to nezachrání a může být rád jen za ní.

„Takových výstupů o tom, že buzerujeme a máme dělat něco užitečnějšího, zažíváme plno. To nás nerozhází. Kdo jiný by to asi měl kontrolovat?,“ říkají policisté.
V této chvíli se přesouváme na Chrudimsko. Policejní hlídku, která tenhle večer jezdí, totiž předchází pověst úspěšných „lovců“.

Okresky v noci

Vyhýbáme se městům a jedeme po malých silničkách mezi vesnicemi. Tady se totiž většina řidičů domnívá, že hlídku nepotká. Jenže tu zajímá každé vozidlo, které míjíme. Několikrát se řidič na silnici otáčí a zapíná maják.

Policisté sledují při výběru vozidel různé věci. Tomu hlavnímu kritériu výběru ale říkají intuice nebo čich. Za léta ve službě znají či si pamatují i několik desítek vozidel, kterými jezdí notoričtí opilci či neřidiči. Rozhoduje i chování řidiče při spatření policejního vozu. Stačí jim chvíli sledovat styl jízdy. Anebo jde taky čistě jen o pocit. Celé to ale funguje. Ostatně tahle dvojice dopraváků má na kontě i několik zadržených zlodějů. Policejní práci totiž umí.

Řidič s „perníkem“

Dostáváme se do okolí obce Lozice. Policisté tady v krátké době zastaví tři vozidla. Vše je v pořádku. Pak se proti nám mihne starší bílý opel. Důvod, proč se za ním otáčíme, je, že se policistům prostě nezdál. Zrychlujeme a lepíme se za něj. Policistům se stále na vozidle něco nelíbí. Modrý maják a nápis STOP. Auto poslušně zastavuje na autobusové zastávce.

Řidič je stavební dělník. Veze kamaráda. Auto je v pořádku – po technické i vlastnické stránce. Řidič podstupuje dechovou zkoušku. I ta je v pořádku. Policisté jdou do auta prověřit řidičák. Jakmile se zabouchnou dveře, vymění si svoje postřehy. „Všiml sis, jak se pohybuje? Trhaně. A reaguje roztěkaně. Něco bude mít,“ domlouvají se. Tím „něco“ myslí drogy a připraví si jednorázový detektor Drugwipe. Mezitím operační sdělí s dopravními záznamy řidiče hlídce i skutečnost, že zastavený má již devět záznamů v rejstříku včetně napadení úřední osoby. O důvod víc dát si pozor.

„V ničem nejedu“

Policisté řidiče vyzvou ještě ke zkoušce na přítomnost návykových látek. Před testem se dušuje, že nejede v ničem. Po testu připouští, že si občas dá marihuanu. Zatímco čekáme na výsledek testu, dodává, že naposledy kouřil včera. Jenže podle testeru už za dvě minuty víme, že v sobě nemá jen THC, ale také amfetamin. A policisté už vědí, že tenhle řidič už dál určitě nepojede. A to je teprve čtvrté vozidlo, které zastavujeme mimo město…

„Občas si dám…“

Řidič se dušuje, že v drogách vážně nejede, zatímco vyndává věci z kapes na kapotu policejního auta. Zcela náhodou přitom asi zapomene na ampulku v kovovém pouzdře v jedné z kapsiček. Jsou v ní zbytky bílého prášku. Až pak přiznává, že šňupe pervitin a tohle je zbytek požité dávky. Z jeho spolujezdce posléze policisté vytáhnou zase balíček marihuany. Při prohlídce automobilu pak kromě basebalové pálky naleznou ve vozidle schovaný „feťácký penál“, který ukrývá roztok, injekční stříkačku a lžíci na převáření pervitinu. Intuice policisty zase jednou nezklamala.
Řidič musí nastoupit k nám do auta a jedeme do chrudimské nemocnice na odběry. Řidičský průkaz zůstane už u policistů v kapse.

Taková byla jedna víkendová noc na silnicích. Nelze ji asi brát jako typický příklad toho, jak to vypadá. Při počtech jeden řidič pod vlivem na deset zastavených aut ale i tak jednoho zamrazí…

Jak jezdíme…

V Pardubickém kraji řešila policie od začátku roku:

• Přes 1000 přestupků souvisejících s překročením povolené rychlosti
• 20 nebezpečných předjíždění
• 60 nedání přednosti v jízdě
• 50 nedání přednosti před přechodem pro chodce
• 600 nesprávných způsobů jízdy
• 900 nepřipoutaných řidičů
• 700 vozidel ve špatném technickém stavu
• 250 telefonujících řidičů
• 20 hazardérů na železničních přejezdech

A k tomu 579 dalších přestupků:

U celkem 13 řidičů bylo zjištěno požití drogy. V 87 případech to byl pro změnu  alkohol. Od začátku roku také policie zabavila 55 řidičských průkazů. Pokuty dostalo také na 60 chodců, stejný počet cyklistů.

V celkových statistikách vycházelo k uplynulému víkendu 4106 přestupků, které policie v souvislosti s dopravou musela řešit. Na pokutách tak už řidiči zaplatili celkem 2 482 200 korun.