Besedy pořádané lidmi z o.s. Chrudimští patrioti a ze sdružení MaChr za Chrudim malebnou se z vedení města zúčastnili starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a místostarostové Miroslav Tejkl a Jaroslav Trávníček (oba ČSSD).

Auta na pranýři

Do řad diskutující veřejnosti usedlo i několik členů chrudimského zastupitelstva z jiných politických uskupení, přičemž zbývající chrudimskou veřejnost reprezentovala v sále zhruba dvacítka dalších lidí.

Slova se hned ujali lidé z občanských sdružení, na nichž bylo znát, že toho mají hodně na srdci. Architekt Josef Kopečný se hlasitě ohradil proti záměru na rozšíření parkovacího stání za Muzeem. „Do takto cenného prostoru auta nepatří," hřímal architekt. Richard Herbst zase kladl důraz na přeměnu amfiteátru v multifunkční kulturní komplex se zachováním plnohodnotného promítání.

Při besedě o „Leťáku" se Richard Herbst obul i do způsobu, jakým se o areálu dosud rozhodovalo. „Vadí zastupitelům vůbec, že hlasují pro věci, s nimiž lidé nesouhlasí?" ptal se emotivně a narážel přitom na dokončovanou architektonickou studii, která prý neodpovídá požadavkům prostoru ani chrudimských obyvatel.

Se svou odbornou trochou do mlýna přispěl do debaty i vystudovaný filmař Stanislav Novotný, jenž mluvil hlavně o nutnosti zachování potřebného odstupu diváků od promítacího plátna a přimlouval se i za zachování jedinečné akustiky amfiteátru.

Starosta na pranýři

Nemoderovaná debata se pak nadlouho změnila v obžalobu radnice. Především v podání Richarda Herbsta či výtvarníka Ivana Baboráka byli její představitelé líčeni jako sbor nekompetentních osob řídících se slepě a bez vlastního rozmyslu „malůvkami" architekta Václava Škardy, tedy autora zmíněné studie na přeměnu areálu.

Starosta se dostal ke slovu až zhruba hodinu po začátku schůze a neubránil se poznámce, že „si prozatím připadal jako na pranýři".

Petr Řezníček pak uvedl, že někdejší první schůzky na téma areálu se včetně něj zúčastnilo sotva pět Chrudimáků, ale později, jak začalo aktérů diskuze přibývat, začaly se vynořovat stále další a další náměty a připomínky. Mezitím již ovšem architekt začal na studii pracovat. „V nejistotě a ve stále se měnících požadavcích se však pracovat nedá," konstatoval starosta.

Bagry si počkají

Petr Řezníček ještě připomněl, že ohledně letního kina nepadlo dosud žádné závazné rozhodnutí a zcela vyloučil, že by do konce příštího roku mohly do areálu vjet bagry. Je přitom nasnadě, že mezitím dojde k dalším komunálním volbám, takže rozhodovat budou až lidé s novým nebo obnoveným mandátem.

Územní plán z roku 2002 označil starosta za překonaný. Zároveň ale všechny ujistil, že ani nově chystaný plán nepočítá v místě například s žádnou ubytovací či obchodní výstavbou.

Debata byla dlouhá a mluvilo se o lecčems. Místostarosta Miroslav Tejkl přišel například s tezí, že objekt kina zřejmě moc lidí nepálí. „Letos jsme tu podpořili akce MaChru, ale popravdě jsem myslel, že na ně bude chodit asi tak trojnásobek lidí," poznamenal místostarosta.

„Spravte záchody a pódium pod promítací stěnou. Věnujte péči dramaturgii a pozvěte třeba Jarka Nohavicu. Pak uvidíte, kolik přijde lidí," zazněl ovšem ihned jeden z protiargumentů.

Zbytečná schůze?

Přísný pozorovatel mohl snad dospět k hodnocení, že schůzka byla k ničemu, neboť na ní nedošlo k žádné konkrétní dohodě. Nebyl by to ale spravedlivý soud. Ukázalo se totiž, že stále, byť pomalu, roste skupina lidí, jimž není jedno, jak bude jejich město vypadat. Důležité je ale i to, že se před nimi vedení radnice neskrývá.