Po střelbě československého vojska do davu protestujících Němců v Moravské Třebové zemřelo pět místních obyvatel. Pět dalších bylo zraněno.

Moravská Třebová byla před válkou národnostně jednolitým městem. Přes 98 procent obyvatel uvádělo jako obcovací řeč němčinu. Město bylo centrem Hřebečska, největšího německého jazykového ostrova v českých zemích, které zahrnovalo východní oblast dnešního Pardubického kraje.

Rozpad Rakousko-Uherska a vznik nového státu byly pro německé obyvatele Hřebečska rozčarováním. Nemalá část z nich se přihlásila k požadavku na připojení Hřebečska k separatistickému státu Deutsch-Österreich. Vláda nehodlala iredentu, kterou německá strana vydávala za právo na sebeurčení, připustit. A neváhala při tom použít vojenskou sílu.

K obsazení města československou armádou došlo dva týdny od vyhlášení samostatného státu. Nepřátelství den ze dne narůstalo, bylo otázkou času, kdy přeroste v otevřený konflikt. Osudný den připadl na pátek 29. listopadu. Vše začalo sporem o státní symboly. Od převratu vlály na radnici prapory symbolizující připojení města k Deutsch-Österreich. Po příjezdu armády byli představitelé samosprávy vyzváni, aby symboly separatistického státu odstranili.

Nic se však nestalo. V noci na 29. listopadu byly ve městě vylepeny vyhlášky nařizující odstranění symbolů do poledne druhého dne. Ráno byly vyhlášky strhány a prapory vlály dál. Krátce po poledni dorazily na náměstí, kde se shromáždil dav několika stovek obyvatel a továrních dělníků, dva oddíly vojska. Po neúspěšném vyjednávání vojáci prapory odstranili. Podle svědectví byly strženy na dlažbu a zpola roztrhány. Odezva přišla okamžitě. Kromě rozhořčených výkřiků a urážek nového státu se stalo něco, co dalo událostem tragický spád.

„Nenadále byly vypáleny dvě rány, načež vojsko nečekajíc rozkazů proti budovám vystřelilo,“ uvádí se v četnické zprávě. Odražené kulky zasáhly několik osob. Nastala panika a dav se dal na útěk. V ulici ústící do náměstí však narazil na oddíl československých vojáků, kteří začali střílet. Na místě zemřela jedna žena. Dvě další podlehly zraněním večer v nemocnici. O pár dní později zemřel čtrnáctiletý chlapec a na konci roku další žena.

Vojáci rakousko-uherské armády Gustav Koppitz a Josef Winkler z Moravské Třebové čtou na ruské forntě v roce 1916 místní noviny Schönhengster Zeitung.Zdroj: archiv

  RADOST ZE SPOLEČNÉHO STÁTU nebyla všude. Velkou spokojenost Čechů s nově nabytou svobodou a samostatným státem dokumentuje pohlednice z Bystrého z konce roku 1918. Vedle českého lva s moravskou a slezskou orlicí na pozadí vyčnívá taky slovenský státní z
Den, kdy rakouští orli skončili v Loučné