„Je to práce, kde jste jednou nohou v hrobě a tou druhou v kriminále,“ říká řidič Pavel. Právě na něm leží při sprintu ulicemi odpovědnost za životy zdravotníků, pacienta a někdy i nepozorných chodců. Za volantem zažil neuvěřitelné věci.

„Když se řidiči nevěnují pořádně jízdě, je vždycky zle. Houkáte, svítíte, ale pořád jedete za autem, které se neuhýbá. Když se vám ho za chvíli podaří předjet, vidíte, že řidič nevnímá, protože telefonuje. Stačí jeden takový třeba v koloně u křižovatky a najednou zjistíte, že nemůžete jet, protože není kudy,“ popisuje jeden nešvar Pavel.

A to není jediný. „Když přijedete zezadu ke koloně, občas to nechápu – čtyři řidiči se uhnou a pátý, poslední v řadě, začne suverénně předjíždět, protože se jako jediný nepodíval do zrcátka. Někdo zase těsně před námi jenom šlápne na brzdu, ale v místě, kde se nedá vůbec objet, o předjíždění nebo přecházení křižovatky doslova před nárazníkem sanitky ani nemluvě,“ vypočítává dál Pavel.

Že to za volantem sanitky není žádná legrace, jsem se přesvědčil na vlastní oči. Říká se, že kdo nezažil, neuvěří. Videa pořízená při pouhých třech výjezdech se sanitkami ukazují jen některé odstrašující případy.

Například to, že ačkoliv většina řidičů za sebou sanitku spatří včas, uhýbá jí z cesty až na poslední chvíli a někteří neudělají ani to. Řidiče jedoucí v protisměru zase nenapadne, že uhnout co nejvíce by měli i oni. Vypadá to zkrátka, jako by někteří nevěděli, co vlastně dělat.

To jsou ale chyby, které pak čekajícího pacienta stojí drahocenné vteřiny.