Jako děcko stál u poklepání základního kamene k novému městskému divadlu dne 28. října 1931. "Stál jsem tam jako křoví," smál se Pros při vzpomínce.

Jeho život by vydal na obsáhlý román. Pod přezdívkou Šnek se stal hned po Mnichovské dohodě součástí chrudimského odboje. Bylo mu čtyřiadvacet let a fungoval jako spojka. Jeho ilegální práce byla spojená s velkým rizikem. V prosinci 1944 unikl jen o vlásek a musel odejít do ilegality.

„U hajného Pospíšila na Lipce jsem se seznámil s Vasilem Kišem z východního výsadku Jana Koziny. Kiš byl ještě o rok mladší než já. Všichni, co jsme tam tenkrát byli - Valenta, Mirek Starý, Tomiška a já – jsme to žrali. Toužili jsme po takovém dobrodružství, tak se nám to splnilo,“ vzpomínal Pros na charismatického Vasila Kiše. Společně pak prováděli záškodnické akce především na železnici blízko Skutče.

Uzavřel se dlouhý život  trampa a odbojáře.Uzavřel se dlouhý život trampa a odbojáře.Zdroj: Město Chrudim

Jaroslav Pros se vyučil v pardubickém Semtíně. Odtud se později přesunul na Slovensko, kde získal práci v rekreačním středisku v Kežmarských Žľabech v Tatrách. Později pracoval i v Hřensku a Špindlerově Mlýně. V dubnu 1949 se oženil a vrátil se k práci v semtínské Synthesii.

Poté, co odsoudil invazi v srpnu 1968, vystoupil z KSČ, která ho velmi zklamala. Jeho vztah k Sovětskému svazu i nástupnické Ruské federaci zůstal konzistentně negativní. Proto také odmítl ocenění od ruské ambasády a kritizoval ty veterány, kteří si pro medaile na ruský úřad bez skrupulí chodili.

Závěr života Pros prožil v domě s pečovatelskou službou Centra sociálních služeb a pomoci v Chrudimi, četl bez brýlí a nedokázal si den představit bez sledování televizních zpráv. V říjnu loňského roku si tak nenechal ujít možnost promluvit do složení parlamentu ve volbách. "Podívejte se, jeden můj syn je babišovec, druhý antibabišovec. Já mám jasno, komu dám hlas, ale neprozradím," mrkl tehdy spiklenecky při rozhovoru pro Deník.

Poslední rozloučení s nejstarším Chrudimákem, nositelem ocenění Osobnost města Chrudim a věčným trampem Šnekem se uskuteční pouze v rodinném kruhu. Rodina tak vyplnila jeho poslední přání.