Všichni už dávno mají osm křížků na zádech. „Nejak moc to utíká,“ povzdechl si tehdejší benjamínek třídy, dnes čtyřiaosmdesátiletý Chrudimák Jiří Urban. Mládí se ale i za války rádo bavilo. „Tehdy nám nedocházelo, jak tragicky mohla skončit naše maturitní oslava v hospůdce v Kostelci u Heřmanova Městce. Vždyť bylo stanné právo, jen několik dnů po atentátu na Heydricha, veškeré radovánky byly přísně zapovězeny,“ vzpomíná muž.
Zpětačtyřiceti tehdejších maturantů jich dnes žije pouhá třetina. Scházejí se ale pravidelně. Spolužák Jiří Kňava občas přiletí na schůzku se svými kamarády až ze Spojených států. Vždyť i po těch letech je o čem povídat.
