Kobylka (Ensifera) společně se sarančetem patří do řádu rovnokřídlých. Na světě je známo kolem 20 tisíc druhů, ztoho asi 80 druhů je vČesku. Vyskytuje se celosvětově, největší druhová pestrost je vtropech.

Kobylka je větší hmyz, tělo bývá ze stran zploštělé, zadeček je pevně spojen s hrudí. Zadní nohy jsou zpravidla skákavé s mohutnými stehny. Hlava je skloněná dolů, kolmo k ose těla, a nese kousací ústní ústrojí se silnými zubatými kusadly. Většina druhů má zpevněná přední křídla, tzv. krytky, které jsou úzké a dlouhé a chrání druhý pár vějířovitých blanitých křídel. U rovnokřídlých můžeme pozorovat dobře vyvinuté mimikry, tj. schopnost splynout s prostředím, tělo má barvu vegetace, na které žijí anebo tvarem připomíná listy či jiné části rostlin. Barva našich druhů je nejčastěji zelená, zelenohnědá nebo hnědá, tropické druhy mají i pestřejší barvy.

Podřád kobylky se vyznačuje dlouhými tykadly, obvykle delšími než celé tělo, a kladélkem u samic. Některé druhy jsou bezkřídlé. Patří sem kobylky, cvrčci, krtonožky či koníci. Cvrčci mívají i černou barvu, některé druhy žijí v mraveništích. Krtonožky jsou také spíše tmavší a jejich tělo pokrývají krátké chloupky. Přední nohy mají uzpůsobené k hrabání, přeměněné v jakési "lopatky", protože žijí vzemi až do hloubky 20 cm.

Typické je pro ně "cvrkání" (tzv. stridulace), které vydávají třením částí křídel, která jsou pro tento účel uzpůsobena . Nejvýraznější je u krtonožek, které si v půdě staví akusticky dokonalé chodby, které fungují jako zesilovače. Jednotlivé druhy se liší jak melodií, tak denní dobou "zpěvu". U většiny druhů "zpívají" jen samci. Kobylky jsou všežravé, některé druhy i dravé – zejména krtonožky