Musheři jen zapřáhli za psí spřežení místo saní vozítka opatřená kolečky a pak už se vydali i s malými zájemci o svezení na okruh vedoucí po parkových cestách.

Parkem kroužila nejen dvě spřežení samojedů, ale také vozítka tažená malamuty nebo sibiřskými husky. Nejvíc pasažérů odvozil musher Pavel Lněnička, jenž dorazil do Heřmanova Městce se svou rodinou a jedenáctičlennou samojedí psí smečkou ze Strakova u Litomyšle. „Když je všude sníh, tak je to svezení hezčí. Psi také mívají více elánu. Svezení na vozících je ale zase o poznání rychlejší a tak nezbývá než o to intenzivněji brzdit,” usmívá se zkušený musher a pomáhá přitom do vozíku dalším dychtivým dětem, které se v parku mohly i včera jako obvykle vozit zcela zdarma.

Musherská „profese”, spojená s chovem početných smeček severských psů, s sebou přitom přináší značné finanční náklady. „Za krmení a veterinární péči dáme ročně kolem 125 tisíc korun. Ale nestěžuji si a chápe to i moje manželka, která tu jezdí s naším druhým spřežením.”