Jedná se o první publikaci pro základní školy tohoto druhu a ministerstvo ji pedagogům pouze doporučuje, není povinností se podle ní řídit. Na jejím vzniku se podílel tým sexuologů a psychologů.

„Měli do její tvorby zapojit především rodiče, kteří v této oblasti mají k dětem nejblíže. Jejich názor není možné obejít,“ uvedl Miroslav Uchytil, krajský radní pro sociální oblast.

Naráží především na příručkou pedagogům doporučovanou hru Kompot, kdy si žáci na židlích postavených v kruhu vyměňují místa podle svých sexuálních zkušeností - řeknou si tak mezi sebou kdo už má za sebou menstruaci, kdo onanuje, nebo se každý dozví, jestli dotyčnému už roste ochlupení. V další hře má kantor žáky přivítat na hodině podáním ruky, na které má mít navlečený kondom.

„Mně na příručce vadí především to, že je tam sex předkládán pouze jako mechanická a technická záležitost, nemluví se o tom, že je to především projev lásky a je provázen vztahem,“ řekl Jiří Vojáček, ředitel hradeckého biskupského gymnázia.

O trochu laskavěji na věc nahlíží ředitel třebechovické základní školy Roman Drašnar. „Podobná metodika zatím chyběla, příručku jsme nyní dostali a spolu s kolegy si ji podrobně přečteme a pak bude na nich, jestli se budou jejími pokyny řídit,“ uvedl.

Ministerstvo školství k metodice výuky sexuální výchovy zpracovalo rozsáhlý materiál včetně doporučení, příručka je jeho nedílnou součástí. „Kritizované pasáže jsou naprosto vytrženy z kontextu, pak chápu, že se veřejnosti mohou zdát uvedené postupy drsnější,“ hájí počin Kateřina Böhmová z tiskového odboru ministerstva.

Jde o poprvé kompletně zpracovaný materiál, v publikaci jsou zpracována témata týkající se pohlavních nemocí, sexuálních deviací, jedna z oblastí se zabývá i sociální sítí nebo nebezpečím, které v oblasti sexuálního života dětem hrozí. „Je tam samozřejmě i popsáno, v jakém věku a jakým způsobem je možné děti s problematikou seznamovat,“ doplnila informaci Kateřina Böhmová.

Na českých školách se sexuální výchově učí v rámci jiných předmětů, například při rodinné výchově či společenských vědách.

„Zdá se mi, že se tvůrci příručky inspirovali v zahraničí, možná v Dánsku nebo Švédsku. To jsou ale země, kde osvěta v tomto směru začala už ve třicátých letech minulého století, zatímco u nás se tím zabýváme až po sametové revoluci,“ uvedl hradecký sexuolog Jan Zbytovský. Autoři by se tedy podle něj měli více ohlížet na českou povahu lpící na tradiční výchově.

PRO A PROTI
Sexuální výchova takto ano či ne?

Zbigniew Czendlik
katolický kněz, Lanškroun
Tímto způsobem určitě ne. Kdybych byl na místě učitele, připadal bych si jako deviant. Nejsem odpůrce určitého uvolňování, ale soustředit se jen na mechanickou sexuální oblast mi nepřijde dobré. Stále se mluví o zneužívání dětí, přitom jim sex podsouváme.

Jan Zbytovský
hradecký sexuolog
Zdá se mi, že kritizované pasáže jsou vytrženy z kontextu. Pedagogové neustále volají po konkrétních návodech, jak učit o sexu. Je to velmi citlivá oblast a nakonec záleží na dané osobnosti, která látku přednáší. Jednoho žáci vezmou, druhému se vysmějí.

CO NA TO RODIČE
Souhlasíte s příručkou?

Lucie Steklá
matka
Příručku jsem celou nečetla, ale myslím, že by se ve školách sexuální výchova už tolik prožívat nemusela. Děti mají mnoho jiných možností, jak se o sexu dozvědět. Záleží také na rodičích, jaký mají k této oblasti přístup, učitelé ve škole už to moc nezachrání.

Iveta Drlíková
matka
Záleží na tom, ve kterých třídách se bude „kompot“ hrát. Doufám, že je to určeno pro vyšší ročníky. Také jak citlivě bude látku učitel podávat. Jinak určitá sexuální osvěta mi nevadí a myslím, že podaná inteligentní formou dětem může prospět.