„Proti zavedení školného na vysokých školách nic nemáme,“ konstatoval rektor pardubické univerzity Miroslav Ludwig.

Rozhodnout prý musí politici

„Pochopitelně dál platí to, co prohlásila Česká konference rektorů, že školné je především politická záležitost,“ zopakoval rektor univerzity.
„Pokud se politická reprezentace rozhodne, že školné zavede, pravděpodobně se tím zvedne i motivace studentů, aby školu skutečně dostudovali,“ přemítal Miroslav Ludwig. „Zároveň by školné nemělo být pro vysokoškoláky likvidační. Naopak, měly by existovat různé možnosti, jak umožnit studium každému. Není možné, aby se školné stalo sociálním sítem. Jsem přesvědčen o tom, že by se určitě našla cesta, která by umožnila ještě výrazněji podporovat talenty ze sociálně slabších rodin,“ podotkl rektor pardubické univerzity.

„Školné pochopitelně může být definováno různými způsoby. Jsem přesvědčen o tom, že nyní je mnohem důležitější se zamyslet nad celým systémem vysokého školství u nás – nad financováním, řízením vysokých škol apod. Školné je jen jedním kamínkem z celé mozaiky, ale je potřeba se na tento problém dívat z širšího hlediska,“ nechal se slyšet Miroslav Ludwig.

„Je třeba zajistit, aby tento krok přinesl vysokým školám především plusy. Dokonce si dovedu představit, že zavedení školného ve finále ani nemusí znamenat zvýšení administrativy pro jednotlivé vysoké školy. Ale bude potřeba se nad tím zamyslet, vyjasnit si, k čemu vlastně bude školné určeno, jakým způsobem se bude vybírat, kdo ho bude vymáhat od případných neplatičů. To je však pouze malý výčet toho, co bude nutné doladit,“ dodal rektor.

Hnací motor (nejen) pro studenty

„Zavedení školného by samozřejmě mohlo být hnacím motorem nejen pro studenty, ale i pro pedagogy, aby se pokusili ještě více zkvalitnit svou výuku,“ přemítal Ludwig.

„V současné době je ještě předčasné hovořit o nějakých konkrétnějších obrysech. Nevíme, jestli v různých oborech bude různé školné, zda si ho bude moct stanovovat sama každá vysoká škola a zda bude čistě na ní, jak se k celé záležitosti postaví. Otazníků je momentálně opravdu velká spousta,“ pokračoval rektor pardubické univerzity.

„V případě školného by bylo potřeba také zabezpečit, aby se u oborů, o které nyní mezi studenty není takový zájem, ještě více nesnížil,“ prohlásil děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice Simeon Karamazov. „Je jasné, že v případě zavedení školného musí existovat systém, který by myslel na sociálně slabší rodiny. Studenti, co by z těchto poměrů vycházeli, nemohou přijít o možnost kvalitního vzdělání. Nebude určitě jednoduché najít model, který by vyhovoval pokud možno všem, ale ve světě je školné běžné, tak proč nenačerpat inspiraci tam,“ pravil Simeon Karamazov.

„Pokud budou studenti za vysokou školu platit, jsem přesvědčen o tom, že budou cítit větší zodpovědnost za své studium a zároveň budou vyžadovat i kvalitní výuku od pedagogů,“ uzavřel děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky.