Jedni vidí pahýly mrtvých kmenů, jiní poukazují na přerůstající trávu, další by si přáli sad bez koní, plný plodících omlazených třešní…

Jó, třešně zrály…

„Dřív jsme sem chodívali na brigády a trhali jsme denně až metrák třešní. Teď jsou stromy staré, takže neplodí. I když chápu, že tu asi nejde jen o třešně," míní Jaroslav Koreček ze Škrovádu, který je přesto rád, že se sad v posledních letech mění k lepšímu. „Jen mi je líto, že v místy příliš mokré půdě některé stromky brzy po výsadbě zase hynou."

Slatiňanský radní Daniel Vychodil potvrzuje, že při obnově sadu město nemůže brát v potaz jen přání ovocnářů. „Jsou tu i požadavky ochránců přírody, památkářů či pracovníků hřebčína. Mrtvé pahýly stromů jsou například nezbytné pro vývoj chráněného brouka páchníka hnědého," připomíná radní.

Traviny plné semen

Stejně tak prý nelze trávu často sekat na krátký pažit, neboť sad místy slouží i jako pastvina pro koně. Nespasená místa jsou sečena až po odkvětu, neboť seno plné semen slouží k obnově původního rostlinstva v jiných částech sadu.

Jak dodal ještě slatiňanský starosta Ivan Jeník, samotná obnovu stromoví je poměrně výrazná. „Jen v letech 2011 a 2012 tu bylo vysazeno 92 nových stromů, z toho 66 ovocných a 26 neovocných. Péče o sad nás za ty dva roky přišla 643 tisíc korun. Dalších 150 tisíc to bude za letošní rok."

Vyjádření radního Daniela Vychodila

Třešňovka

Část okolí našeho města je vyhlášena za památkovou zónu Slatiňansko- Slavicko. Snoubí se tu odkaz citlivého vztahu předků ke krajině s přírodními hodnotami. Součástí tohoto památkového areálu je i slatiňanská Třešňovka. Budu používat název Třešňovka, byť některé prameny uvádějí rovněž název Vrchlického sady.

Původně obecní pastvina přetvořená na sad. Oblíbené místo Jaroslava Vrchlického. Místo se silným spirituálním nábojem díky sloupu panny Marie na návrší. Místo tajuplných příběhů. Místo procházek, pikniků v přírodě, trhání třešní, pasení koní…

Rovněž místo úsilí mnoha generací o údržbu a zachování sadu spojené se střídáním období rozkvětu i úpadku.

Když se ohlédneme o pár let zpátky, vidíme snahu města o novou výsadbu hlavně v oblasti švestkové části sadu a skupiny višní v oblasti bývalého lomu. Další větší akce koordinovalo místní skautské středisko, které zorganizovalo v roce 2009 velkou brigádu na údržbu prosychajících stromů a úklid polámaných větví. Následovalo sázení třešní. Jednotlivé stromy si zakupovaly rodiny, jednotlivci, školní třídy, oddíly mládeže, spolky. Takto bylo vysazeno 75 třešní. Dodnes se některé rodiny a oddíly pečlivě starají o své stromy. Je dobře, když pro některé z nás není Třešňovka pouhou kulisou, ale i místem kde jsme trochu více zapustili své kořeny…

V roce 2010 jsme oslovili odborníky z Institutu aplikované ekologie Daphne ČR, aby nám pomohli posoudit stav sadu a navrhnout opatření. Následně byla vypracována projektová dokumentace a podána žádost o dotaci.

Projekt vychází z několika důležitých východisek. Především nejde o hospodářsky intenzivně využívaný sad, spíše o procházkovou zónu města. Sad nikdy nebyl tvořen stromy stejného stáří a stejného druhu. Letecké snímky od 40. let dokládají, že v jednotlivých oblastech Třešňovky se nacházely stromy různého stáří. Sad se člení do oblasti třešňové, višňové, švestkové, jablečné, do míst s neovocnými stromy i náletem. Bude potřeba nadále umožňovat extenzivní pastvu koní, která přispívá ke vzniku druhově bohatého trávníku. Bude potřeba zohlednit požadavky ochrany přírody a památkářů.

Bylo rozhodnuto:

Ošetřit staré stromy
Vysadit nové stromy tam, kde to výrazněji neomezí pastevní plochu
Zachovat skupinu neovocných dřevin kolem návrší
Redukovat expanzivní křoviny (ostružník)
Likvidovat invazní rostliny (křídlatka, akát)
Obnovit druhově pestrý trávník z lokálních zdrojů
Zachovat volné plochy s výhledy do krajiny
Zachovat dostatek prostoru pro pasení koní

Co bylo zamítnuto: sad plošně vykácet a vysázet znovu (vzhledem k historii Třešňovky, úctě ke starým stromům i nákladům)
Práce byla rozvržena do čtyř let. Ve výběrovém řízení zvítězila firma Realizace a údržba zeleně Kaisler s.r.o. , která podala nejlevnější nabídku. Podle podmínek poskytovatele dotace muselo město vybrat nejlevnější nabídku.

Nutno říci, že dodavatelská firma ne vždy splnila představy zadavatele a musela být vyzvána k odstranění některých nedostatků. Postup prací a jejich kvalita je však důsledně a pravidelně sledována komisí složenou z technického dozoru, zástupců města a zástupců agentury ochrany přírody.
Práce v rámci projektu budou končit letos na podzim. Pak vás seznámíme s jeho výsledkem a náklady.

Nyní některé otázky, se kterými se setkáváme:

Proč zůstávají v Třešňovce pahýly či ořezaná torza suchých stromů?
V dutinách stromů se vyskytuje vzácný brouk páchník hnědý a na základě požadavku ochrany přírody je nutno pahýly ponechat a suché stromy torzifikovat (ořezáním větví, které by mohly na někoho spadnout, vytvořit torzo).

Kolik stromů se vysadilo a proč se sázely nové stromy jenom v některých lokalitách?
Celkově bylo v rámci projektu vysázeno 92 nových stromů, z toho 66 ovocných a 26 neovocných. Ovocné stromy se sázely tam, kde jejich výsadba neznamenala výraznější omezení pastevní plochy pro koně. Tedy podél cesty a tam, kde se nepase. Až tyto stromy natolik vyrostou, že jim koně neublíží, přesune se pastevní plocha a budeme sázet tam, kde mezitím odejdou staré stromy. Chceme koně i stromy a tak nelze dělat vše najednou
Neovocné stromy se sázely v oblasti přechodové zóny směrem ke kaštance. Jsou to duby, lípy a javory.

Některé nově zasázené stromy uschly. Jak se to bude řešit?
Ano, bohužel. Dodavatelská firma je na podzim nahradí novými.

Letošní vichřice a horké suché počasí poškodily řadu stromů. Jak se to týká projektu a co se s tím bude dělat?
Projektu se týkají pouze práce, které jsou přesně vymezené v jeho dokumentaci. Odstraňování následků letošního počasí se tedy projektu a dodavatelské firmy nikterak netýká. Větší popadané stromy (dub, borovice) byly prodány na zpracování samotěžbou, ostatní škody bude řešit město ve spolupráci s dobrovolníky. Suché horké počasí přispělo k rychlému prosychání hlavně starých višní ve východní části sadu. Časem bude nutno řešit v této lokalitě novou výsadbu.

Co zpustlý jabloňový sad v severozápadní části Třešňovky?
Pozemky, na nichž se nachází zpustlý jabloňový sad, nejsou v majetku města a výše zmíněný projekt se na ně nevztahuje. Majitelé těchto pozemků byli vyzváni, aby je dali do pořádku.

Zpracoval Mgr. Daniel Vychodil