Architekti ve své studii do prostoru ve tvaru harfy dostali nejen kino s mobilními lavicemi a plátnem, ale i parkoviště, sklad, veřejné záchodky a krásný park s vodními prvky. Objevili totiž soutok řeky s náhonem Chrudimky, který je kvůli stromy a keři zarostlému území skrytý.

Tvůrce studie z atelieru K2 na pondělním jednání reprezentoval Václav Škarda, který představil vizi multifunkčního areálu. Ta se skládá ze zpevněné plochy, která připomíná koberec. Na jeho „třásních“ a barevně i materiálově odlišených kostkách by mohlo parkovat sedmašedesát aut. Odtud by lidé vstoupili přímo do parku, se vzrostlými stromy, cestičkami podél řeky, dřevěnými schody u vody.

Název mohou vybrat občané

Architekti z ateliéru K2 v pondělí představili zastupitelům a veřejnosti svou studii, která chytře a nápaditě mění areál bývalého letního kina na parkovací prostor, park a multifunkční kulturní zařízení. Jde jen o nápad, dosud není území „papírově“ vyřešené, rovněž o financování se teprve bude hovořit. Ale o jednom se diskutuje: hledá se název lokality.

„Bude to takový Central Park, kde si lidé sednou na trávu, podebatují, projdou se kolem řeky, zasportují si nebo se podívají na kulturní akci,“ popsal architekt Václav Škarda zelenou plochu, která navazuje na zpevněné parkoviště u zadní části Muzea.

Park má tvar harfy, což by se mohlo v názvu promítnout. Třeba místostarostovi města Petru Řezníčkovi se toto pojmenování zamlouvá, při veřejném projednávání studie se o tom zmínil. Zároveň ale vyzval občany, aby sami předložili své návrhy, ze kterých by se později mohlo vycházet.

Radní města Chrudimě Luboš Jelínek míní, že by se do hledání názvu mohli zapojit především pamětníci a lidé, kteří mají povědomost o historii města a jeho místopisných pojmenováních. „Měli bychom vycházet především z historických souvislostí. Třeba se ten prostor v minulosti už nějak jmenoval, kdo ví? S tím by nám mohla veřejnost pomoci,“ říká Jelínek.

Přiznává, že on sám žádný nápad prozatím nemá. „Musí to být výstižné, originální, lehce zapamatovatelné a ničím nezaměnitelné jméno,“ vypočítává indicie.

Písemný on-line přenos přímo ze setkání

"Setkání má za účel představit záměr města, jak využít areál za muzeem. Před dvěma lety rada města Chrudim na základě parametrů letního kina se shodla, že areál by měl být přeměněn na multifunční. Poté byl kulatý stůl za účasti veřejnosti, z toho vzešly náměty a podmínky, která část města (připomíná hudební nástroj - harfu) využít," uvedl na úvod setkání místostarosta Petr Řezníček.

Předává slovo architektům.

Městský architekt Karel Thér: "Program se odvíjel od regulačního plánu, podle kterého je zde omezení stavět. Pokud by zde smělo něco stát, tak hotel s parkovištěm."

"Měli jsme několik priorit - šlo o rekultivaci prostoru za objektem Muzea - zváno na harfě vzhledem k tvaru území.

Objevit soutok řeky s náhonem je úžasný fenomén - nebyl vnímán.

Je možné parkování ze severozápadu, bude umožněné, ale bude mít nějaký řád. Regulovaný příjezd - bude možné se do prostoru dostat jen za určitých podmínek. Když se tam mají objevit auta, řidiči musí vědět, zda je tam volno. Měla by tam být signalizace. Napojení aut ne ze Široké, ani z Lázeňské, ale z Poděbradovy," pokračuje Thér.

"Prostor by neměl být hendicapován, ti lidé tam budou na návštěvě - přijedou na kulturní akce - a nesmí být omezováni. Kapacita byla omezená padesát až sto míst. Ty jsou teď třeba na náměstí - v placeném prostoru, jen pro představu.

Výběrového řízení se zúčastnily dva subjekty, předložily své návrhy. Je dán přednost zeleni, soutoku řeky a náhonu," dodává Thér.

Autory návrhu jsou Václav Škarda a Jiří Polášek.

"Součástí zadání je stavba mostu přes Chrudimku, kde by byl přístup na parkoviště. Aby se nejezdilo z centra. Nejsilnější hodnotou je budova Muzea s venkovním schodištěm. Nám to přišlo, že nevyniká," říká Václav Škarda, spoluautor návrhu.

"Líbil se nám soutok řeky s náhonem, přišlo nám to, že to není patrné, je to tam zarostlé. Řekli jsme si, že by bylo dobré zvýraznit to, pročistit keře, ale nechat javory, jilmy - krásné stromy. Přivést tam veřejnost. Respektovat to, co je, a navázat na to," doplňuje Škarda.

"Je důležité, aby park, který byl součástí zadání, komunikoval s Muzeem, aby to bylo propojené.

Na Muzeum naváže zpevněná plocha. Hledali jsme rozumnou proporci mezi vydlážděnou plochou, kde budou stát auta, a parkem.

Aut ne moc, přemýšleli jsme i o podzemních garážích, ale i z důvodů finančních či vysoké hladiny vody jsme od toho ustoupili. Proto jsme parkoviště vyřešili levně a přirozeně k tomu prostředí.

Říkali jsme, že je to dlážděný koberec, který vybíhá z půdorysu muzea, má třásně - parkovací místa. Chtěli jsme, aby plocha nepůsobila jako parkoviště, ale jako nádvoří Muzea. Aby tam nebylo to měřítko parkoviště.

Chtěli jsme to výtvarně rozmělnit, aby to působilo jako adekvátně hodnotná plocha (zpevněná).

Je tam 67 parkovacích stání, nebude tam ruch, ale pobytová zóna. Chodec by měl převládat nad auty. Lidi v přestávkách mezi kulturním představením mohou jít ven do parku.

Bude tam rezidentní stání pro Chrudimskou besedu, ale jinak bude parkoviště volně přístupné. Stát budou auta mezi stromy. Severní napojení bude na ulici Poděbradovu."

Václav Škarda pokračuje: "Jsou dvě varianty:

VARIANTA 1. - přemístila by se stávající trafostanice, která tam není šťastně umístěna, musel by se pokácet pěkný strom. Je to na zvážení. Z dopravního hlediska je správné, aby ulice navazovaly v kříži. To je varianta, kdy silnice dobře navazuje.

VARIANTA 2. - silnice se ponechá, ponechá se i strom, ale ulice nebudou ideálně proti sobě (tedy před mostem a za mostem - pozn. red.).

Otevřený Central park - bude to free prostor, kde lidé budou odpočívat, lelkovat, hledat inspiraci… Stromy, dřevěné pavilony pro děti i prolézačky, pódia na různé společenské akce. Vzadu u náhona se terén zvedá, byla by tam hezká květinová zahrada.

Promenádní cesty podél vody - ve většině českých měst na konci 19. století byly velké povodně, na to lidé reagovali budováním nábřežních zdí, což je i v Chrudimi. Ale potom se zratil konktakt s řekou, což je škoda. Chtěli jsme lidi dostat k vodě, aby se tam mohli procházet, poslouchat ševelící řeku. Překvapilo nás, jak tam seděli rybáři, kluci tam měli domečky… Bylo by dobré území zobytnit, zpřístupnit. Rampou by se člověk dostal na dva metry širokou promenádní cestu. Druhá by byla písčitá kolem parku.

Celé území se využije na kulturní a společenské aktivity. Nabídli jsme dvě varianty:

1. na zpevněnou plochu umístit podium - přímo ke schodišti - hlediště by se vytvořilo mobilními lavicemi,

2. nebo umístit scénu do parku na trávník, což by znamenalo nepořádat akce každý den, protože trávník by se zničil.

Vydlážděný koberec s třásněmi bude rozbitý barevně, vždy jinou barvou nebo materiálem. Kdo se koukne z Muzea, uvidí určitou iluzi."

"Součástí projektu je i stavba nového objektu, otevřeného pavilonu, skladu mobilního nábytku - aby se nemusely skladovat v prostorách Muzea.
V suterénu tohoto domu jsme navrhli veřejné WC, kvůli kulturním akcím.

Klíčová je stavba mostu z Poděbradovy ulice, který bude široký 4,5 metru plus chodníky. Musí nám dát souhlas Povodí Labe.

Zdálo se nám dobré udělat dětské hřiště, dětí stále přibývá, a obytný objekt, který by mohl sloužit pro teenagery," uvádí Škarda.

Přítomným jsou promítány obrázky, které přibližují celý návrh. Parkoviště při pohledu ze zadních schodů Muzea na zpevněné ploše vypadá jako barevná šachovice.

"Chtěli jsme nábřeží u soutoku řeky a náhonu pročistit, nechat tam vysokokmeny, zčitelnit poloostrov. Mostek od Famosu je obloukovitý, aby se protilehlé komunikace srovnaly. Na straně parku by most držel třímetrový sokl. Schody k řece budou sloužit k posezení, při vyšší hladině řeky ty spodní zmizí pod vodou," popisuje Škarda.

Slovo si bere opět místostarosta Petr Řezníček.

"Ideová studie by mohla řešit celé území za Muzeem. Padl název Harfa, a říkali jsme si, nechat název na veřejnosti, ať ta dá návrhy, jak se bude prostor jmenovat. Je tu prostor i pro ty, kteří mají s územím osobní problém. Mělo by to v tuto chvíli zaznít jako námitka, připomínka," říká Řezníček.

I nadále vyzývá lidi k připomínkám.

"Já sám první mám. Obávám se, že výpočet šedesát centimetrů zvýšení hladiny Chrudimky je málo, podle mých zkušeností s povodněmi je to u Komerční banky dvojnásobek," namítá Řezníček.

Ke slovu se zase dostává Václav Škarda: "Letní kino tam být může, ale jako mobilní s tím, že se plátno a lavice otočí. Letní kino bylo v původním zadání. Ale nejde tam mít k tomu parkoviště, proto musí být plátno i lavice mobilní."

Doplňuje ho architekt Karel Thér: "Jde o studii, která nám něco říká. Je zbytečné říkat, kolik tam bude parkovacích míst, všechno se bude ještě vytvářet. Toto je idea."

Místostarosta Pavel Kobetič diskutuje s architektem o tom, zda na zpevněné ploše mají být vzrostlé stromy. Ten říká, že když to budou vysokokmeny, plochu rozdělí. A akcím to nebrání.

Slovo má architekt Kopečný: "Lidé jsou závislí na autech, bez auta se nevydají nikam. Barák, který po předcích máme, je mrtvý většinou roku - musíme se tam nějak dostat. A je tam hospoda, zásobování. Musí se to nějak oddělit. Když z něj uděláme něco jako předek - slavnostní záležitost - tím bude barák mrtvý úplně."

Václav Škarda mu oponuje. "My to tak nevnímáme, auta se tam normálně dostanou. Nemám obavy, že by se to společně nesneslo. Na ulici jsou také obchody zásobovány."

Dotaz od občana: "Proč je na soutoku náhonu a řeky beton? Budou tam lidé sedět. A proč není travnaté parkoviště?"

Václav Škarda mu odpovídá: "Je to možné, u soutoku trávu nechat, proč ne? My jsme si říkali, že v případě, že by tam byla povodeň, území by se dalo lehce vyčistit. Chtěli jsme trávník, ale tolouklo se to s přístupem. Proto je tam travnatá plocha a dřevěné, terasovité lavice. Je to otevřené, lze to řešit jinak."

Architekt Kopečný se ptá: "Proč lidi nemohou budovou muzea projít do parku?

Václav Škarda reaguje: "My jsme to tak kreslili původně, ale přišlo nám, že se ty schody zničí. Přišlo nám to násilné. Je to drahé, radikální řešení. Nedoporučujeme to. To, jak to vidíme my, bude komorní prostředí. Není třeba mu dávat dvě úrovně."

Slova se opět ujímá Petr Řezníček: "Město není starosta a jeho zástupci nebo zastupitelé. Jsme to my všichni. Na některých webech se urputně diskutovalo o letním kinu, ale tam, kde se mělo distutovat, se nic nedělo. Pojďme říct, co chceme. Pan Kadeřávek tu udělá trhy, středověké rytířské akce? Pojďme to říct, je tu zástupce kultury, sportu, tak to vyřkněme. Ano, líbí se nám řešení, ale určitě každému tam něco chybí. Dejme tam to maso, které doplní kulatý stůl před dvěma lety. Potřebujeme hodně laviček? Málo laviček? Sochy?"

Rozpoutává se diskuze.První příspěvek do diskuze zní: Žádné stromy na zpevněné ploše!

Druhý příspěvek: počítá se s promítáním?

Petr Řezníček: "Ano, v přenosném letním kině."

Další občan: "Lavičky tam chybí, pro staré lidi."

Petr Řezníček: "Mobiliář jistě vyřeší tuto věc. Musíme projadnat ne ideálno, ale reálno, třeba pobřežní zeď nebo most Povodí Labe neodsouhlasí.

Architekt Kopečný: "Je tam v Muzeu hospoda, sál, atd. Tyto aktivity by se měly v zázemí baráku objevit."

Petr Řezníček: "V Litomyšli v Klášterních zahradách jsou jakoby kostky, které slouží jako mobilní restaurace."

Vyjadřuje se i zasupitel Petr Vojtěchovský: "Mně osobně připadá záměr bezvadný!"

Petr Řezníček: "Stále nemáme jméno pro tuto nově vzniklou část města. Rád bych poprosil média, aby třeba vyhlásila nějakou anketu. Těšíme se na návrhy občanů."

"Ani se neobjevila zmínka, kolik to bude stát. Mohli bychom to odhadnout, ale reálně nikoliv. To bude až po vysoutěžené ceně, která se dá hodně srazit dolů. Viz. kanalizace Vlčnov.

Do konce roku 2008 je prostor mailem nebo dopisem, nejlépe podepsaným, říci své připomínky," uzavřel debatu Petr Řezníček.Konec setkání.

Líbí se vám navrhovaná studie? Jaký název byste vybrali pro prostor vy? Pište své návrhy a připomínky do diskuze!