Uměleckému dědictví je potřeba věnovat náležitou péči. Nyní přišla na řadu socha sv. Jana Nepomuckého v Široké ulici, které se ujal restaurátor Zdeněk Šmahel. Jde o kulturní památku, barokní světecká socha pochází z 1. poloviny 18. století. Původně byla součástí většího souboru soch, od roku 1960 přechodně instalovaného u kostela sv. Michala. Odtud byla v roce 1997 přemístěna na pískovcový parapet v Široké ulici, což je reminiscencí stavu z 19. století.
Postava světce je ztvárněna v kanovnickém úboru s kvadrátkem (kněžská pokrývka hlavy), má nakročenou levou nohu a hlavu skloněnou k levému rameni. Nad hlavou má typickou svatozář s pěti plechovými hvězdami, krucifix je opřen v levém předloktí. Socha byla notně poznamenána povětrnostními vlivy a byla napadena nánosem mechu a lišejníků.
„Chrudim je opravdu počtem a krásou soch výjimečná. Já jsem se před třiceti lety přestěhovala za manželem z Ostravska a při procházce městem jsem jen žasla, jak je možné na každém kroku vidět takovou krásu,“ řekla šestapadesátiletá Hana, která právě kvůli sochám ráda provází své přátele při procházce městem.
Jako patriotka vítá, že v příštím roce se město chystá restaurovat i další sochy ze souboru na parapetu v Široké ulici. Jde o sochy sv. Antonína Paduánského, sv. Václava, sv. Vojtěcha a sousoší Piety, což je postava sedící Matky Boží a pololežící postava Krista.
„Sochy jsou na seznamu kulturních památek od roku 1958. Mají nemalý podíl na tom, že se Chrudim stala významným mimopražským centrem barokního umění, ačkoliv ne všechny tyto sochy jsou barokní,“ poznamenal starosta Chrudimi František Pilný a připomněl, že v loňském roce uplynulo deset let od doby, kdy bylo v Chrudimi otevřeno Muzeum barokních soch.
Bylo zároveň vyhlášeno Stavbou roku 2011 Pardubického kraje. Mubaso, jak se bývalému kostelu svatého Josefa přezdívá, zahájilo letošní sezónu 2. dubna bohatým kulturním programem zaměřeným převážně na nejmenší návštěvníky. Zájem o divadlo, soutěže, výstavu nebo film byl obrovský. Foto: město Chrudim
