"Aktuálně se sucho (počínající až extrémní) na území České republiky vyskytuje cca na 99 % území. Extrémní sucho se vyskytuje zhruba na 20 % území republiky," uvedl portál Intersucho.cz.

Stav půdní vláhy (tzn. v mělké, povrchové vrstvě) se v minulém týdnu mírně zlepšil tam, kde byly bouřky, v hlubších vrstvách se ale nadále prohlubuje. Sucho však zatím nedosáhlo tak extrémních projevů jako v letech 2015 nebo 2018. Zemědělci v kraji už hlásí i poškození plodin. Největší je na Pardubicku - 40 procent.

Stav sucha k 23. 7.Stav sucha k 23. 7.Zdroj: Intersucho.cz

Letošní sucho by se dalo označit za bleskové. Takové sucho je charakteristické rychlým nástupem a mimořádně rychlým zvýšením intenzity. Řekl to Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, za jednoznačného viníka sucha označil klimatickou změnu. 

"Normálně se sucho rozjíždí jako vlak, tohle vypadalo spíš jako sportovní auto. Šli jsme velmi rychle od prvních náznaků toho, že máme anomálii půdní vlhkosti, k dopadům na zemědělské plodiny a na biomasu nebo na kondici vegetace, ale i na parametry hydrologického sucha, což není úplně typické,“ řekl.

Klimatické změny podle výsledků aktuálního šetření Světové zdravotnické organizace už do České republiky dorazily a již jsou evidentní i jejich dopady.
Klimatická krize dorazila do Česka. Ohrožena je především voda

Na vině jsou podle Trnky jak vyšší teploty, tak nižší množství srážek. Vliv má i vegetace, která je na většině území v nadprůměrně dobré kondici. Vodu potřebují rostliny nejen k životu, ale i k tomu, aby se ochladily, zároveň se voda odpařuje listy. Čím více je vegetace, tím větší jsou plochy odparu, kterými voda z přírody odchází.

"Na jaře narostla poměrně bujná vegetace v příhodných podmínkách chladnějšího května. Když byly vysoké teploty, tak potřebovala více vody na ochlazení a bylo to vidět na tom, jak rychle si vodu vzala z půdy,“ řekl Trnka.

Přestože rostliny nejsou hlavním faktorem letošního sucha, jde o jev, který v minulých letech vědci nepozorovali, protože sucho začínalo dříve a do léta nastupovalo pozvolna.

Předpověď počasí na další dny vypadá částečně příznivě. Pokud bude skutečně pršet - ZDE

Se suchem je potřeba bojovat dlouhodobě snižováním emisí po celém světe. Emise nemají vliv jen na zvyšování teploty, to je podle Trnky jen průvodní jev. Ovlivňují také takzvanou globální cirkulaci. Lze si ji představit jako výměnu vzduchu mezi rovníkem a polárními oblastmi.

V důsledku změn globální cirkulace se nad střední Evropou v období od dubna do června objevují anticyklonální situace. Tyto jevy brání příchodu srážek do střední Evropy, proto bývá na jaře teplo a slunečno. Ve 40. letech minulého století bylo možné anticyklonální jevy pozorovat zhruba jeden měsíc z tohoto období, v současnosti jsou to už dva měsíce.

Evropu čeká krize. Podle vědců bude nedostatek podzemních vod. Ilustrační snímek
Evropa je na pokraji katastrofy. Vědce děsí sucho a nedostatek podzemní vody

Podle Trnky je potřeba posílit vodní zdroje, které v krajině jsou, s tím by měl pomoci stát. Se suchem mohou bojovat i zemědělci například zaváděním modernizovaných zavlažovacích systémů nebo obděláváním půdy tak, aby nezvyšovali odpar vody. Na zadržení vody se mohou podílet i lidé zachytáváním a využíváním dešťové vody na zalévání.

Ve střední Evropě je aktuálně významné sucho, Česko se nachází ve středu dění. "To není něco, co bychom si přáli, samozřejmě. Je potřeba říct, že v roce 2021 a 2022 bylo v západní Evropě opravdu výjimečné sucho a Česku se vyhnulo. Česko bylo takovým ostrůvkem, který byl tu a tam zahrnut do té epizody, ale nebylo jejím epicentrem. V tuhle chvíli máme smůlu, že jsme na tom podobně jako v roce 2015, 2017 nebo 2018, kdy jsme zase evropskými premianty, co se sucha týče," řekl Trnka.

Trnka je koordinátorem týmu Intersucho, který vznikl v roce 2012. Na projektu monitorování sucha a klimatologie spolupracují vědci a odborní pracovníci z několika institucí.