Stalo se tak symbolicky v den 71. výročí tzv. Vítězného února 1948.

„Máme za to, že je potřeba se s minulostí vypořádat a distancovat se od zločinů minulého režimu. Stalin je považován za jednoho z nejbrutálnějších diktátorů světa a Gottwald je symbolem vykonstruovaných politických procesů padesátých let,“ vyjádřil se před hlasováním za Piráty místostarosta města Pavel Štěpánek.

Jednoznačně proti návrhu vystoupil podle očekávání komunistický zastupitel Jaroslav Moučka, jenž označil vyjádření svého předřečníka za politickou přednášku poplatné současné politické situaci. U J.V. Stalina pak vyzdvihl jeho roli při osvobozování Evropy od nacistické hrůzovlády a Klementa Gottwalda ocenil za jeho údajný přínos ohledně spravedlivější dělby podnikatelských zisků.

„Myslím, že bychom měli historická fakta hodnotit objektivněji a nebrat mrtvým jejich zásluhy,“ apeloval na přítomné Jaroslav Moučka.

Proti návrhu hlasovali také dva ze tří zastupitelů za ODS. Ti však argumentovali obecnou snahou o zachování maximální věrnosti a čistoty historických zápisů. Někteří další zastupitelé se zase hlasování zdrželi nebo se vyjmutím karty z hlasovacího zařízení sami z rozhodování dobrovolně vyloučili. Návrh nicméně prošel hlasy šestnácti zastupitelů.

Chronologický přehled dosud zjištěných čestných občanů a občanek města Chrudimě (jméno, povolání, datum udělení občanství)

Emanuel Josef Pippich, chrudimský advokát (otec K. Pippicha), 1. 9. 1858
František Palacký, český politik a historik, 27. 3. 1861
JUDr. František Ladislav Rieger, český politik, 27. 3. 1861
Ing. Jindřich Ressel, syn vynálezce lodního šroubu Josefa Ressla, 29. 6. 1861
dr. Joachym Hierschel -Minerbi, předseda Komitétu pro postavení Resslova pomníku ve Vídni, 17. 1. 1863
Antonín František Rybička, tajemník Nejvyššího soudu ve Vídni (působil v Chrudimi), 27. 6. 1864
hrabě Norbert Pötting-Persing, krajský komisař a krajský přednosta v Chrudimi, 27. 6. 1864
Moric Lüssner, krajský komisař v Chrudimi, 27. 6. 1864
JUDr. Karel Roth, poslanec a koncipient advokátní kanceláře v Chrudimi, 27. 6. 1864
Silvestr Brandejs, okresní přednosta, 27. 6. 1864
František Goll, prezident krajského soudu v Chrudimi, 27. 6. 1864
JUDr. František Cvetler, advokát v Štýrském Hradci (pocházel z Chrudimě?), 13. 3. 1869
hrabě Karel S. Hohenwarth, ministerský předseda a ministr vnitra, 2. 11. 1871
JUDr. Karel Habětínek, ministr spravedlnosti, 2. 11. 1871
Dr. Albert Schäff le, ministr obchodu a správce ministerstva orby, 2. 11. 1871
PhDr. Josef Jireček, ministr kultu a vyučování, 2. 11. 1871
hrabě J. J. Clam-Martinic, český politik, 2. 11. 1871
JUDr. Alois Pražák, moravský politik, 2. 11. 1871
baron Alfréd Kraus, místodržitel Království českého, 18. 6. 1884
František Schmoranz st., městský stavitel v Chrudimi, 16. 1. 1889
Josef Klimeš, starosta města Chrudimě, 26. 3. 1898
Karel Wohlmann, prezident krajského soudu v Chrudimi, 11. 12. 1901
Karel Adámek, přísedící zemského výboru a okresní starosta v Hlinsku, 4. 2. 1903
kníže Jiří Kristián z Lobkovic, nejvyšší zemský maršálek, 13. 5. 1905
JUDr. Karel Pippich, náměstek starosty, chrudimský advokát, 12. 5. 1909
JUDr. Bedřich Pacák, říšský poslanec a advokát v Kutné Hoře (rodina z Chrudimě), 26. 4. 1911
JUDr. František Wagner, starosta města Chrudimě a chrudimský advokát, 22. 1. 1917
JUDr. Karel Kramář, český politik, 29. 5. 1918
Alois Jirásek, spisovatel, 29. 5. 1918
univ. prof. PhDr. Tomáš Garrigue Masaryk, prezident Republiky československé, 27. 11. 1918
Bohumil Holas, člen městského zastupitelstva v Chrudimi, 23. 11. 1934
JUDr. Edvard Beneš, prezident Republiky československé, 21. 1. 1936 a 11. 6. 1945
PhDr. Milan Hodža, předseda vlády, 24. 3. 1938
Bohumil Laušman, ministr průmyslu (rodák ze Žumberka, působil v Chrudimi), 7. 9. 1945 (zbaven občanství 19. 6. 1950?)
univ. prof. PhDr. Zdeněk Nejedlý, ministr školství a osvěty, 7. 9. 1945
pplk. Stanislav Uchytil, důstojník čs. armády (chrudimský rodák), 17. 10. 1945
JUDr. Jaroslav Stránský, ministr spravedlnosti, 17. 10. 1945
Mons. Jan Šrámek, místopředseda vlády, 18. 12. 1945
gen. Ludvík Svoboda, ministr národní obrany, 11. 1. 1946
Josef David, předseda Ústavodárného Národního shromáždění, 8. 9. 1947
Antonín Zápotocký, předseda vlády a Ústřední rady odborů, 31. 1. 1949
Gustav Kliment, ministr průmyslu, 31. 1. 1949
Julius Ďuriš, ministr zemědělství, 5. 9. 1949
Michail Timofjejevič Domnenko, příslušník partyzánského pluku Ludvíka Svobody, který se podílel na osvobození města, 12. 12. 1988
PhDr. Helena Šmahelová, spisovatelka (rodačka z Řestok, působila v Chrudimi), 24. 5. 1993
Ing. Jaroslava Scheideggerová, spisovatelka a překladatelka (vnučka K. Pippicha), 24. 5. 1993
RNDr. Věra Čáslavská, CSc., vědecká pracovnice (rodačka z Chrudimě), 24. 5. 1993
MUDr. Ivan Horák, lékař (rodina z Chrudimě), 24. 5. 1993
Willem Blanken, starosta partnerského nizozemského města Ede, 24. 9. 2001
prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., lékař (chrudimský rodák), 18. 4. 2005
Dagmar Pecková, operní pěvkyně (chrudimská rodačka), 18. 4. 2005
Ing. Antonín Petr, generální honorární konzul ČR ve Švédsku, 27. 6. 2011
brigádní generál Jaroslav Klemeš, 19. 12. 2011