Stánkaři zajíždějí dvakrát až třikrát do týdne na zdejší náměstí. Jde převážně o prodejce levného textilu a obuvi, zboží je většinou dovezené z Asie. Z rozlehlých stánků a několika stojanů zaplatí obchodníci denně jen několik desítek korun. „Vybrané peníze nejsou pro náš rozpočet podstatné. Poplatkem za zábor veřejného prostranství nechceme trhovce odrazovat. Naši občané si u nich rádi nakoupí. Poplatky pokryjí jen výdaje spojené s údržbou a úklidem plochy,“ vysvětluje nasavrcký starosta Milan Chvojka. „Černí“ prodejci tu nemají šanci, Nasavrčtí totiž mají své náměstí pod trvalým dohledem. „Okna obecního úřadu směřují rovnou do náměstí, nic nám neunikne,“ dodává starosta.

O něco dráž než v Nasavrkách vyjde pronájem prodejního místa obchodníky v Ronově nad Doubravou. Tady si cení metr na Chittussiho náměstí na desetikorunu. Během tradiční pouti mají Ronovští sazby odstupňované do sedmi kategorií podle velikosti prodejní plochy. „Místa pro lunaparky a ostatní atrakce ale pronajímáme najednou soukromé firmě. Ta si je pak dále prodává. Pro nás je to administrativně i organizačně jednodušší,“ vysvětluje ronovský starosta Miroslav Žítek. „Ročně vybereme 80 až sto tisíc korun. To není v patnáctimilionovém městském rozpočtu podstatná částka,“ říká starosta. „Se zdražením zatím nepočítáme. V posledních letech totiž prodejců ubývá. Část asijských stánkařů se zřejmě přesunula z ulic do pronajatých kamenných obchodů,“ uzavírá ronovský starosta.