Chrudim chce být prvním východočeským městem, ve kterém nabídnou seniorům v denním stacionáři tzv. biografickou péči. S pomocí dobových rekvizit, například oblečení, nádobí, jídel ale i písní a vůní se senioři budou vracet do časů, ve kterých se cítili dobře. Jde o dobu, kdy jim bylo kolem 25 let. Cílem je oživení duše starého člověka. Příklad s rybářským prutem je jedním z mnoha.

Přesně tak chtějí pomáhat nyní seniorům v Chrudimi. Zdejší Centrum sociálních služeb a pomoci (CSSP) by chtělo ještě letos nabídnout ve svém denním stacionáři seniorům postiženým Alzheimerovou chorobou biografickou péči. V docházkové podobě představuje tento terapeutický program novinku v rámci Pardubického kraje.

Více o biografické péči například ZDE

Biografická péče se u seniora utváří na základě jeho životního příběhu. „Péče začíná při rozhovoru se seniorem a jeho rodinou, při němž se shromažďují cenné informace ze seniorova života. Díky nim dotyčného doprovázíme při cestě jeho životním příběhem. Vše pak společně zapisujeme do biografické knihy,“ uvádí Eva Procházková, zakladatelka koncepce Biografické péče v České republice.

Biografickou péči zkoušejí i jinde:

V Domově pro seniory v Kaplici.
Senioři v kaplickém domově si pochvalují. Pečovatelky znají i jejich libůstky

Díky této metodě je pro pečovatele snazší pochopit chování, zvyky, rituály a postoje klienta. Kým byl, co rád dělal, jaká místa měl rád, koníčky, fotografie, oblíbená jídla, nápoje, písně, modlitby, vůně, zapomenuté zážitky, oblíbené oblečení, radostné chvíle, přátele, jak vypadal jeho domov, milovné děti aj.

Podstata biografické péče vychází z principu normality. Znamená přizpůsobení okolí člověka tomu, co pro něj bylo v jeho životě normální. Výrazně to pomáhá lidem s Alzheimerovou chorobou, kteří tápají ve světě okolo sebe.

„Cílem je oživení duše starého člověka, který byl za svůj život ovlivněn mnoha zážitky. Vzpomínky na dětství a mládí jsou nejdéle uchovány v naší psychice, proto se někdy senior chová dětsky,“ pokračuje Eva Procházková s tím, že vzpomínky na staré dobré časy oživují city.

Zmíněnou zkušenost mohou potvrdit rodiny některých seniorů. „Viděla jsem na svém devadesátiletém tatínkovi, jak se ztrácel v přítomnosti a žil jen ze vzpomínek. Někdy to bylo až trochu komické. Třeba když se mě vyptával na spolužáky ze svých studentských let. Tedy z doby, kdy jsem já, jeho dcera, ještě vůbec nežila," vzpomíná Chrudimačka Eva Malá.

Jindy prý zase nechápal, co stále počítáme na všech těch svých počítačích. Pookřál ale, když zaslechl třeba skladbu od Jaroslava Ježka napsanou pro meziválečné Osvobozené divadlo. Melodii si totiž pamatoval z dob svého mládí.

Nad rozpracovanou biografickou knihouNad rozpracovanou biografickou knihouZdroj: CSSP Chrudim

Podstata biografické péče vychází z principu normality. Znamená přizpůsobení okolí člověka tomu, co pro něj bylo v jeho životě normální. Výrazně to pomáhá lidem s Alzheimerovou chorobou, kteří tápají ve světě okolo sebe. 

K biografické péči patří rovněž postupné nashromáždění některých předmětů, jež seniora dříve obklopovaly. S tím pomáhají rodinní příslušníci. Může jít o oblečení, o hrníčky z dob seniorova mládí, ale také o hudbu, vůně nebo reprodukce výtvarných děl. Bývalou kuchařku může potěšit nádobí, se kterým kdysi pracovala. Jinému udělají radost kdysi populární porcelánoví jeleni, další zase rád uvidí třeba nástěnné hodiny, které si pamatuje z obýváku rodičů.

„Dnešní svět je pro ně neznámý, často jim připadá děsivý. Nechápou, co se stalo, proč je svět náhle tak moderní. Aby se jejich stav nezhoršoval, je vhodné přizpůsobit péči o ně tak, aby se cítili dobře, jako se cítili ve svém mládí, ve svém století,“ vysvětluje Eva Procházková.

Rok normality se určí jednoduše: Jde o dobu, kdy bylo seniorovi 25 let.

„Ve spolupráci s rodinou seniora se dozvídáme, co bylo pro klienta běžné, pochopitelné, příjemné. Co kdy poznal a prožil. Na základě těchto poznatků pak vytváříme biografickou knihu, do které můžeme kdykoliv společně nahlédnout a všechny ty vzpomínky oživit. Senior se tak cítí zcela ve svém světě,“ vysvětluje ředitelka CSSP Hana Darmovzalová.

Dolní tok Novohradky a soutok s Chrudimkou
FOTO, VIDEO: U Úhřetic se Novohradka vylila z břehů, v Luži už opadává

Biografická kniha se doplňuje po celou dobu práce se seniorem. Zjištěná data jsou samozřejmě osobní a soukromá, proto je personál vázán mlčenlivostí.

První setkání ředitelky CSSP Chrudim Hany Darmovzalové se zakladatelkou koncepce Evou Procházkovou se uskutečnilo před několika dny a program biografické péče chtějí v Chrudimi zahájit ještě v letošním roce.

K biografické péči patří rovněž postupné nashromáždění některých předmětů, jež seniora dříve obklopovaly. S tím pomáhají rodinní příslušníci. Může jít o oblečení, o hrníčky z dob seniorova mládí, ale také o hudbu, vůně nebo reprodukce výtvarných děl. Bývalou kuchařku může potěšit nádobí, se kterým kdysi pracovala. Jinému udělají radost kdysi populární porcelánoví jeleni, další zase rád uvidí třeba nástěnné hodiny, které si pamatuje z obýváku rodičů.

„Bývalému rybáři dáte do ruky rybářský prut a hned vidíte šťastný výraz v jeho tváři. On už sice neví, že je to rybářský prut, ale poznává věc, na kterou sahal po většinu svého života,“ doplňuje asistentka zakladatelky projektu Martina Semrádová, která je teď s Chrudimskými ve stálém kontaktu.