Ze 389 celostátně oslovených starostů podporuje přímou volbu 42 procent z nich, zatímco 54 procent by si takovou volbu nepřálo a čtyři procenta vládců oslovených obcí nedala jasnou odpověď.

V Pardubickém kraji je situace podobná, neboť z 25 dotazovaných starostů se tu pro přímou volbu jasně vyslovilo jen 11 z nich. Pokud by ale taková volba skutečně prošla parlamentem, hned 17 starostů ze zmíněných 25 oslovených se domnívá, že by měly být posíleny jejich pravomoci.

Odpovědi starostů na Chrudimsku se od celostátní i krajské statistiky liší. Může jít jen o náhodu, neboť na Chrudimsku je více než stovka obcí, ale všichni z šestice starostů oslovených Deníkem přímou volbu buď podporují, nebo ji alespoň připouštějí. Rezolutní „ne“ tu nezaznělo ani jednou.

„Nemám s přímou volbou problém,“ řekl chrudimský starosta Petr Řezníček. Chrudimský starosta ale upozornil, že věc není tak jednoduchá, a odpověď tedy není tak snadná, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Jsem pro přímou volbu za předpokladu, že budou předem nastavené zákonné normy z hlediska práv a povinností takto přímo zvoleného starosty. Pokud by totiž mělo docházet k situacím, že by se přímo zvolený starosta stával jakýmsi rukojmím vládnoucí většiny v zastupitelstvu, potom by se mi takový model vůbec nelíbil,“ upřesnil Petr Řezníček.

SOULAD V NÁZORECH
Chrudimský starosta tak připomněl možné situace, kdy by sice do křesla starosty usedl kandidát s nejvyšším počtem získaných voličských hlasů, avšak volby by celkově vyhrálo jiné politické uskupení, jež by fakticky určovalo směr vládnutí i rozvoje obce či města. Starosta by pak pracoval pod faktickým diktátem jiných stran.

Tuto komplikaci nedávno zmínil i prezident republiky Miloš Zeman, jenž také nabídl řešení: Starosty by podle něj neměli být kandidáti s celkově nejvyšším počtem hlasů, ale pouze ti, kteří by získali největší voličskou přízeň v rámci nejsilnější strany či nejsilnějšího uskupení v rámci zformované radniční koalice.

K přímé volbě se vyjádřil také starosta Hlinska Miroslav Krčil. Jeho názor v podstatě rezonuje se stanoviskem chrudimského starosty. „Já jsem zastáncem přímé volby starostů i hejtmanů. Pokud by ale starosta měl být volen skutečně přímo, tak musí dojít k úpravě kompetencí mezi takto voleným starostou a radou či zastupitelstvem. Jinak by mohl vzniknout chaos,“ namítá podobně.

ZÁLEŽÍ I NA VELIKOSTI
Podle chrastecké starostky Martiny Lacmanové jde o těžkou otázku. Ona sama by při ní brala v potaz také velikost toho kterého sídla. „Dokážu si přímou volbu představit v malých obcích a ve městech řekněme do tří až čtyř tisíc obyvatel. Tam se lidi navzájem znají, a znají tudíž výsledky práce politiků z osobní zkušenosti. Nikoliv pouze zprostředkovaně, například přes média,“ uvedla starosta.

Pokud by měla mít přímá volba starosty nějaký užitek, měla by jí i podle Martiny Lacmanové předcházet zásadní změna současného zákona o obcích. „Určitě by bylo nutné upravit vzájemné vazby a kompetence takto zvoleného starosty a zbytku zastupitelstva,“ říká i ona.

K podpoře přímé volby se na Chrudimsku přihlásil i starosta Seče Marcel Vojtěch. „Osobně bych s ní neměl problém, neboť jsem i v minulých volbách získával nejvyšší počet hlasů,“ řekl mimo jiné.

Možnost přímé volby neodmítl ani slatiňanský starosta Ivan Jeník nebo starosta města Proseč Jan Macháček. I tito dva starostové ale upozornili na fakt, že by bylo nezbytně nutné předem zákonem vymezit vztahy mezi starostou a zbytkem zastupitelstva.