V Pardubickém kraji jsou dva velcí producenti vajec, kteří dohromady chovají půl milionu slepic. Každá za rok průměrně snese tři sta vajec, ale ani to nestačí pokrýt poptávku, a tak musí Česká republika nakupovat v okolních státech. „V Evropě je vajec nedostatek, Česká republika jich nakupuje ročně 700 milionů,“ potvrdila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Výrazně zdražily energie, zvýšily se ceny krmení, ke zdražování přispěla i ptačí chřipka. Utracení 750 tisíc nosnic v Brodu na Tachovsku na začátku ledna cenu vajec zvedne, protože denně bude na trhu chybět půl milionu vajíček.

Odlet vojáků České armády na zahraniční misy z pardubického letiště.
FOTO, VIDEO: Čeští vojáci dnes odletěli z Pardubic na misi NATO do Pobaltí

„Kvůli ptačí chřipce musí někteří drůbežáři likvidovat slepice, navíc se vyskytla i v Polsku, odkud si musí Česko pomáhat, protože jsme v produkci vajec samostatní pouze z 85 procent,“ uvedla Michaela Holubová, obchodní ředitelka firmy Vejce Kosičky na Hradecku.

Zákaz klecových chovů

Vliv na růst cen vajec podle ní má také nový zákon o zákazu klecových chovů, kvůli kterému bude muset řada menších chovatelů skončit. „V současné době se cena za vejce v obchodě vyšplhala na 8 korun, předpokládám, že by to mohlo skočit až k 10 korunám,“ řekla Holubová.

Provozovatelé komerčních chovů nejsou ti, kteří ceny diktují. „Prodají je firmě, která vejce roztřídí a rozprodá. Třeba k chrudimskému producentu přijíždí kamion denně. O cenách rozhoduje obchodník,“ uvedla Vanda Rektorisová z Regionální agrární komory Pardubického kraje.

Sázkař, sázení. Ilustrační foto
FOTO: Sázkař v Chrudimi vsadil na hokej tisícovku, vyhrál 52 tisíc. Podívejte se

Podzimní demonstrace zemědělců podle jejích slov upozorňovaly i na velkochovy drůbeže, které už dávno nestačí pokrývat poptávku po vejcích. Přechod z klecových na halové chovy bude pro mnohé složité nebo i likvidační. „Máme tu Green Deal a tlaky aktivistů jsou opravdu silné. To bude mít na ceny vajec vliv, a nejen na ně,“ zdůraznila Rektorisová.

Cena krmení roste

Ještě nedávno prodával pětašedesátiletý Mirek z malé vesničky na Chrudimsku vajíčko za čtyři koruny. Teď už jednoduchými počty zjistil, že bude muset podražit. „Mám patnáct slepiček a pár kachen. Kupuji pšenici i granule a nestačím se divit, jak cena krmení roste. Nedávno mi známý řekl, že prodává vejce za osm, tedy 240 korun za plato. Každé zboží má svého kupce a já půjdu zřejmě v jeho stopách. Domácí je domácí, co si budeme říkat,“ poznamenal Mirek.

O výdělku ale zatím může jenom snít, protože jeho slepice mají přestávku. A neobvykle dlouhou. „Divíte se? Holky jsou kvůli té ptačí chřipce už dlouhou dobu zavřené, venku se neproběhnou. Já bych taky stávkoval. Pustit je do výběhu se bojím, někdo mě může udat a na stotisícovou pokutu fakt nemám,“ zdůraznil chovatel.

Platí přísná opatření

Na rozdíl od Královéhradeckého kraje, kde se ptačí chřipka objevila, je Pardubický kraj v tomto směru dosud čistý. „Nemáme nahlášen jediný případ,“ potvrdil ředitel pardubické krajské veterinární správy Josef Boháč. Podle jeho slov stále platí přísná nařízení. „Nabádáme, aby lidé ve svých malochovech dodržovali v nejvyšší možné míře daná opatření a zabránili tak kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky,“ zdůraznil Boháč.

Restaurátorské práce trvaly tři roky. Precizní práce  Markéty Pavlíkové se na konečné podobě oltáře skvěle podepsala.
Svatá Kateřina má opět meč. Chrudimský oltář se pyšní památkářským "Oscarem"

Existují chovatelé, kteří nemohou drůbež držet uvnitř budovy. Podle státní veterinární správy je možné ji ponechat venku, ale v omezeném prostoru tak, aby bylo zajištěno, že nepřijde do kontaktu s volně žijícími ptáky - zejména s vodními. Stelivo, krmivo a voda musí být umístěny v budovách anebo pod přístřešky.

Jak se vyznat v původu vajec?

Příklad kódu: 1 CZ 6484

První číslice označuje způsob chovu nosnic:
0 – Vejce nosnic v ekologickém zemědělství (BIO)
1 – Vejce nosnic ve volném výběhu
2 – Vejce nosnic v halách (na podestýlce)
3 – Vejce nosnic v klecích

Další dvě písmena značí kód státu, z kterého vejce pochází. Nejčastěji se setkáte s:
CZ - Česko
AT - Rakousko
BE - Belgie
DE - Německo
ES - Španělsko
HU - Maďarsko
PL - Polsko
SK - Slovensko

Poslední číslicí je registrační číslo hospodářství (vyhledávání pro CZ): například 6484 - VEJCE CZ, farma Svinčany

(zdroj: vejce.cz)