Zatímco u Ctirada a Josefa Mašínových a dalších členů jejich skupiny šlo ve sněmovně již o několikátý neúspěch, architekt Kaplický, který je spojován hlavně s návrhem Národní knihovny v Praze na Letné, byl navržen letos poprvé.

Nominace ještě projedná sněmovna jako celek a pak je stejně jako Senát a vláda předloží prezidentovi, který k jejich návrhům může, ale také nemusí přihlížet. Může si vybrat i vlastní kandidáty.

Prezidentu Václavu Klausovi se přitom Kaplického návrh knihovny, přezdívaný blob nebo chobotnice, nelíbil.

V roce 2007 řekl, že je podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína ochoten se přivazovat vlastním tělem a bránit tomu, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla.

O něco později v Mladé frontě Dnes napsal, že "artefakt pana Kaplického" se mu zdá být "nesmírně nepokorný, svévolný až arogantní".

Jak ČTK řekla členka podvýboru poslankyně Ivana Levá (KSČM), je tento sněmovní orgán ochoten některé osobnosti navrhnout až třikrát po sobě. Pokud je ale prezident pokaždé odmítne vyznamenat, další pokus už podvýbor vzdá.

Několikátým rokem se výbor zabýval nominací bratří Mašínů a jejich spolubojovníků Milana Paumera (na snímku vlevo) a popraveného Václava Švédy. "Byly doby, kdy se tam o tom vášnivě diskutovalo, ale v letošním roce to přešlo v nezájem," řekla ČTK poslankyně.

Organizační výbor, který se návrhem z podvýboru zabýval minulý týden, navrhuje sněmovně, aby například na Řád T. G. Masaryka nominovala atleta Jana Haluzu, který byl prvním trenérem legendárního Emila Zátopka a po nástupu komunistického režimu byl zatčen a vězněn. Medaili Za hrdinství poslanci zřejmě navrhnou udělit dvěma lidem a medaili Za zásluhy 21 lidem.

Pokud jde o členy skupiny bratří Mašínů, už pětkrát je v minulých letech na nejvyšší státní ocenění navrhoval Senát. Letos horní komoře navrhlo Mašíny ocenit Sdružení bývalých politických vězňů, Senát o nominacích ještě nerozhodl. Skupina Mašínů vedla v 50. letech ozbrojený boj s komunistickým režimem, jejich činnost vyvolává rozdílné reakce. Podle kritiků se dopustili vražd, podle zastánců bojovali ve válce.

NAPSALI JSME O KAUZE BRATŘÍ MAŠÍNŮ:
Byla to loupežná vražda, říká muž z Třemošnice

Třemošnice - V rodině Františka Kočího se o útěku bratří Mašínů hovořilo mnohokrát. Syn řidiče zavražděného třemošnického pokladníka Josefa Rošického nekritický obdiv k uprchlíkům odmítá.

„Otec nám ještě za svého života líčil zastřeleného pokladníka Rošického spíš jako bázlivého člověka, který jen dělal svoji práci. Na jeho zabití má naše rodina a spousta lidí v okolí celkem jednoznačný názor. Podle mě šlo o obyčejnou loupežnou vraždu,“ říká Kočí.

Zaznívají ale i jiné argumenty. Je každá vražda hodná odsouzení? Byla takovou vraždou třeba i smrt zastupujícího říšského protektora Heydricha v době 2. světové války?

Podle Kočího však takové srovnání neobstojí. „To je přece velký rozdíl. Pokud bych se na to měl dívat tímhle pohledem, tak bych řekl, že Mašínové a další odpůrci komunistického režimu měli spíš zaútočit na opravdové papaláše. Tedy na vrcholné představitele státu nebo vládnoucí strany. Jenže oni zabili i řadové, bezbranné a docela vystrašené zaměstnance,“ dodává Kočí.

Pokladníka třemošnické firmy Kovolis zastřelili Mašínové v létě 1952, když sháněli peníze, které jim měly umožnit odchod přes západní hranici nedemokratického státu.

Mašínové se také často obhajují údajným členstvím pokladníka Rošického v Lidových milicích.

Mnozí pamětníci ale tuto informaci zpochybňují.

MAREK NEČINA