Práci v terénu doposud předcházel výzkum s využitím metod takzvané nedestruktivní archeologie.

„Během těchto přípravných prací již byl proveden letecký průzkum terénu i za využití termokamer, byla provedena také klasická povrchová metoda beze sběru a došlo rovněž k prozkoumání terénu detektorem kovů. Povrch byl zkoumán i geofyzikálně za pomoci cesiového magnetometru,“ přibližuje dosavadní postup průzkumných prací archeolog Jan Musil z pracoviště Regionálního muzea v Chrudimi.

Archeologové nechtějí ponechat nic náhodě už proto, že Chrudim je podle nich bezpochyby místem, „kudy kráčela historie“.

Nálezy? Přijdou!

Podle Jana Musila průzkum potvrdil, že v ploše chrudimského obchvatu se nacházejí minimálně tři polohy s doloženými archeologickými situacemi. „Mluvíme tu o časovém rozmezí od neolitu přes dobu bronzovou a halštatskou až do raného středověku – tedy od zhruba šesti tisíc let před naším letopočtem do počátku 13. století našeho letopočtu,“ přibližuje archeolog.

Jedním dechem přitom říká, že objev zajímavých nálezů je tak na budoucím staveništi více než pravděpodobný.

Podle Dany Krouželové, nové ředitelky Regionálního muzea v Chrudimi, je nynější archeologický výzkum v okolí města naplánován na období příštích 13 měsíců.