Liboměřice jsou vesnice s velkou kruhovou návsí, kterou stínily mohutné lípy. Zbyla z nich jen jediná. U nové kapličky rostou nyní módní okrasné smrky. Je škoda, že se neobnovují tradiční stromy českých návsí. Takovou mohutnou kruhovou náves v okolí neznám. Z jejího středu se hvězdicovitě rozbíhají cesty na všechny světové strany.

Stromy chrání domy

Liboměřice jsou tradiční zemědělská vesnice, kde se dodnes úspěšně hospodaří. Z každé doby zde zbyla hospodářská stavení, která byla pro hospodáře vždy důležitější než jeho vlastní bydlení. Chlévy a stodoly se svojí plochou přizpůsobovaly rozloze a potřebám hospodářů. Stojí zde stavby jak z kolektivního hospodaření, tak i současné hospodářské budovy.

Původní stodoly zakrývají mohutné stromy, které byly vysazovány hlavně k ochraně před požáry, které dříve nemilosrdně pohltily celé dřevěné vesnice. Za stodolou vždy pokračoval ovocný sad s tradičními odrůdami jabloní.

Vesnice vždy byla bohatá a to se přeneslo i do jejího názvu. Libé měřice, neboli plné, jak praví jedna pověst. Jsem přesvědčen, že zde byl i střed keltského osídlení. Liboměřice, Křižanovice a Samařov chránily mohutné prameniště.

Ochrana vody

Dobrá voda byla a je pro člověka a zvířata nejdůležitější tekutinou. Po staletí si ji každý ošetřoval a chránil. V současnosti jsou bohužel vodovody většinou v majetku zahraničních společností. Jen v málokterých městech a vesnicích byli zastupitelé tak prozíraví, že je neprodali.

Dobývání rud

Celá tato oblast byla na východě a jihu chráněna hlubokým údolím Chrudimky. Na západě je údolí Okrouhlíku a na severu byly mohutné bažiny. V okolí a hlavně v údolí Okrouhlíku se dobývaly rudy včetně stříbra a zlato se rýžovalo v nedalekém potoce Zlatník. Místní mi potvrzovali, že zde byly i četné nálezy z dávných osídlení.

O Keltech se toho moc neví, ale podle starých map mi toto sídliště připadá logické. Příště se spolu podíváme do Křižanovic.

Jaroslav Koreček