Projektantská cena zmíněné investice činí přibližně 1,3 milionu korun, avšak přesné náklady na stavbu a instalaci elektrárny budou známy až po skončení výběrového řízení v průběhu letošního dubna. Stavět se má začít brzy poté, takže elektrárna by měla být již do konce letošního roku v provozu.

Z ÚSPOR I Z PRODEJŮ
„Návratnost investice se má každopádně pohybovat maximálně v horizontu pěti až sedmi let,“ předesílá starosta města Petr Řezníček.

Finanční podíl města bude tvořit zhruba polovinu zmíněné investice, zbytek prostředků půjde z poskytnuté dotace, přičemž peníze hrazené městem radnice vezme z prostředků, jež se jí podařilo nashromáždit ve Fondu obnovy majetku. Ten se Chrudimi daří plnit z energetických úspor dosahovaných v důsledku uskutečněných revitalizací dalších veřejných budov a škol ve vlastnictví města. „Do fondu ale jdou i peníze získané z prodejů nepotřebného městského majetku. Tedy například z aktuálního prodeje bývalého krytu civilní obrany pod domem v Palackého ulici apod.,“ upřesňuje starosta.

DOBŘE VYBRANÉ MÍSTO
Ohlasy lidí na stavbu střešní elektrárny jsou vcelku příznivé. „Na rozdíl od elektráren vyrostlých na zelené louce mi takováto stavba dává smysl. Na některých objektech sice mohou podobné konstrukce už zdálky působit ohyzdně, ale myslím, že zrovna tady by elektrárna nemusela nikomu vadit,“ přemítá například Ondřej Balihar, jehož Deník zastihl při parkování vozidla právě ve dvoře městského úřadu. „U solárních elektráren mně spíš obecně vadí, že s ohledem na nastavené zaručené výkupní ceny celkově pokřivují trh s energiemi. Ale to už by zase bylo na jinou debatu,“ dodává Ondřej Balihar.

NEMUSÍ BÝT POSLEDNÍ
Pokud se střešní elektrárna osvědčí, město připraví realizaci i dalších podobných staveb. „Na řadě by mohla být mateřská škola U Stadionu, která se už nyní projekčně připravuje na revitalizaci, a v úvahu by také přicházela mateřská škola v ulici Strojařů. V dalším výhledu je tu ještě několik jiných školních budov s rovnými střechami a pro stejný účel chceme v budoucnu prověřit i konstrukci střechy plaveckého bazénu. Měli jsme ostatně v úmyslu posadit fotovoltaickou elektrárnu i na obrovskou a příhodně orientovanou střechu zimního stadionu, avšak jeho střešní konstrukce takovou instalaci bohužel ze statického hlediska neumožňuje,“ uzavřel starosta Petr Řezníček.