Záliba k motýlům osmnáctiletého Ondřeje Čechlovského se přihlásila nenápadně. „Maminka jednou přinesla domů ze záhonu mrkví housenku otakárka fenyklového a pochlubila se, že sama v dětském věku dokázala podobnou housenku odchovat, takže z ní byl nakonec krásný barevný motýl. A rovnou se mě zeptala, jestli to nechci taky zkusit. Chtěl jsem. Od té doby jsem housenku v krabičce denně krmil čerstvou mrkvovou natí,“ vzpomíná septimán na den, který předznamenal jeho současného koníčka.

Student gymnázia Ondřej Čechlovský.Student gymnázia Ondřej Čechlovský.Zdroj: Marek Nečina

Malý chovatel tenkrát ještě nevěděl, že se motýli dávají před vylíhnutím zazimovat, aby vylétli z kukly až po jarním oteplení. První odchov se tak odehrál na začátku zimy v teple domova. O Vánocích začalo najednou cosi šustit na skříni a vzápětí už pokojem poletoval čerstvě vylíhnutý otakárek. „Venku silně mrzlo, tam by motýl nepřežil. Chovali jsme ho tedy doma na sladkých šťávách, až mi jeden zkušenější entomolog vysvětlil, že motýl stejně brzy uhyne,“ dozvěděl se špatnou zprávu.

Podvody na internetu. Ilustrační foto.
Ohrožují mě piráti, napsal cizinec ženě z Chrudimska. Poslala mu tři miliony

Jediná možnost, jak uchovat barevnou krásu jeho prvního otakárka bylo motýla usmrtit a dát na špendlík. „Chovatelský úspěch mě povzbudil a další rok už jsem lítal po louce se síťkou v ruce jako divý,“ usmívá se mladík, který si také rád zajde s otcem na ryby a baví ho rovněž zkoumání minerálů.

10 tisíc korun student věnoval gymnáziu na výrazné posílení školní bezdrátové sítě. Tu mohli doposud studenti využívat jen v odborných učebnách, avšak i díky příspěvku mladého entomologa je nyní rychlý internet plně dostupný ve dvou horních patrech rozlehlé gymnazijní budovy. Burza tedy měla úspěch a opakovat se bude se i letos, uskuteční se v sobotu 24. června.

Ondřej svou zálibu i vydařené odchovy už představil v prostorách gymnázia, kde vloni poprvé uspořádal velkou entomologickou burzu. Do školy se na ni sjelo na 200 entomologů z celé republiky. Mnozí zde nabízeli nejen vlastní housenky, kukly a motýly, ale i pomůcky nebo literaturu usnadňující úspěšný chov.

Na akci podpořené vedením chrudimského gymnázia se tehdy za pronájem prodejních míst vybralo téměř 16 tisíc korun. Menší část výdělku spolkly náklady na přípravu burzy, ale plných deset tisíc korun student věnoval gymnáziu na výrazné posílení školní bezdrátové sítě. Tu mohli do té doby studenti využívat jen v odborných učebnách, avšak i díky příspěvku mladého entomologa je nyní rychlý internet plně dostupný ve dvou horních patrech rozlehlé gymnazijní budovy. Burza tedy měla úspěch a opakovat se bude se i letos, uskuteční se v sobotu 24. června.

 Hasiči tanečními kroky zapřáhli autobus za naviják, ale tento pokus se nepovedl. Rozjařený řidič autobusu, který chtěl hasičům při záchraně pomoci zařadil při vytahování místo zpátečky rychlost vpřed a odneslo to lano na navijáku.
Rozjařený řidič autobusu s folkloristy zapadl na louce. Mazurku tančili i hasiči

Podle milovníka přírody se do chovu motýlů může pustit každý, kdo o to má zájem. Vajíčka a housenky našich i tropických motýlů se dají běžně sehnat na internetu. Cena za sadu třiceti maličkých vajíček se může vyšplhat třeba i na pětistovku. Vajíčka a housenky u nás žijících druhů lze najít také svépomocí ve volné přírodě. Jen musí zájemce vědět, na jakých rostlinách je má hledat.

„Například housenky otakárků se objevují často na mrkvi, zatímco housenky martináčka habrového najdeme třeba na habrech, švestkách, třešních, nebo i v lese na ostružiní,“ popisuje entomolog některé z možností.

Samotný odchov je podle chrudimského studenta už celkem jednoduchý a postačí pro něj obyčejné krabičky. V nich se pak zhruba po týdnu z vajíček vylíhnou maličké housenky, které je třeba krmit. Dokud měří milimetr či dva, moc toho nezkonzumují. Housenky se ale postupně zvětšují a převlékají a tím roste i množství potřebné výživy.

Listy pampelišky bude nutné před odevzdáním nejprve dokonale usušit. Stejně tak ostatní byliny. Ilustrační foto
Sběrem bylin si můžete přivydělat, v Pardubickém kraji jezdí mobilní sběrna

„Já chovám typicky babočky, u nichž je živnou rostlinou třeba banánovník nebo rostlina canna. Třicet odrostlých housenek o délce kolem osmi centimetrů pak společně zkonzumuje až jeden metr čtvereční listí za pouhý jeden den. Potřebnou cannu si pěstuji na zahradě, protože z kupovaných rostlin bych housenky neuživil, to bych se nedoplatil,“ usmívá se gymnazista, který by chtěl po maturitě vystudovat medicínu a stát se lékařem.

Zcela vyvinuté housenky se později promění v kukly, ze kterých se asi po měsíci klidu vyvinou dospělí motýli. Samotné líhnutí motýlů trvá jen asi dvě nebo tři minuty. „Kdyby trvalo déle, dospělci by ztuhla křídla ještě v nenapnutém stavu a motýl by nebyl schopný letu ani dalšího života.“

Zdroj: Marek Nečina

V letní krajině stále cosi poletuje, lidé obvykle netuší, jak krátký bývá život každého z motýlích jedinců. Přitom dospělí kus přežívá obvykle jen týden, maximem bývají tři týdny. Příroda víc nedovolí. „Některé druhy motýlů nemohou v dospělosti ani přijímat potravu, protože se jim nevyvíjí trávicí ústrojí. Úkolem dospělců je rozmnožení, takže jejich život končí brzy po nakladení vajíček,“ vysvětluje Ondřej.

Podle chovatele většina lidí neví ani to, že nočních druhů motýlů žije v naší přírodě mnohem více než jejich denních příbuzných. „Těch druhů napočítáme okolo tisíce druhů, nočních je až třikrát tolik,“ upozorňuje.

Při zkoumání nočních druhů rozprostírají entomologové nad terénem plochy nasvícené bílé látky, na které se pak motýli i můry slétají ve velkém. Na jediném bílém prostěradle tak lze napočítat i stovky zachycených jedinců.

V kostele
Ze světa velkého byznysu do kostela. V rodných Dvakačovicích žena dělá farářku

Nejpopulárnější jsou však velké a pestře zbarvené druhy denních motýlů s rozpětím křídel až do deseti centimetrů. „Sem patří například otakárek fenyklový, otakárek ovocný, pestrokřídlec podražcový nebo jasoň dymnivkový. Mezi pestře zbarvené druhy řadíme také kriticky ohrožený a téměř vyhynulý jasoň červenooký, který se díky snaze některých entomologů a ochránců přírody začíná znovu objevovat pouze v jediné lokalitě na severu Moravy. Jde o přísně chráněný druh, jehož odchyt je zakázaný,“ připomíná.

Jeden z motýlů odchovaných Ondřejem Čechlovským.Jeden z motýlů odchovaných Ondřejem Čechlovským.Zdroj: Ondřej Čechlovský

Největším nočním motýlem naší přírody je martináč hrušňový, který se vyskytuje hlavně na jižní Moravě. „V exotických krajích ale žijí motýli s rozpětím křídel dosahujícím až třiceti centimetrů,“ doplňuje entomolog.

Ondřej Čechlovský se za svojí zálibou neváhá vypravit do jakéhokoliv kouta naší země. Jednou při tom zažil cosi zvláštního. Právě se chystal na jižní Moravu za otakárkem ovocným, protože tady se mu ho dlouho nedařilo odchytit.

„Poslední den před odjezdem jsem byl na naší zahradě a najednou na mě shora cosi spadlo, až jsem se tehdy vylekal. Pak ale vidím, že uprostřed trika mi sedí právě otakárek ovocný. Rychle jsem ho sebral a odnesl domů. Z chystané cesty na Moravu tím pádem sešlo, protože motýl za mnou přiletěl sám,“ vzpomíná student chrudimského Gymnázia Josefa Ressela na podivnou souhru okolností.