Současné deštivé počasí sice zmírnilo půdní sucho, ale jen částečně. Stále její jím zasaženo 42 procent území a bohužel do něj spadá téměř celý Pardubický kraj, jen s výjimkou vrcholků Vysočiny a Králicka.

V celém kraji přetrvává nízká vlhkost půdy, a to především v hlubších vrstvách, takže jsou nadále suché studny. „Vláha pomáhá především vegetaci, zatímco stavy hladin podzemních vod jsou i nadále silně či mimořádně podnormální,“ uvedli meteorologové.

Projevy vlhkého podrostu se však již ozvaly. Začaly konečně růst houby, v posledním týdnu se houbaři vracejí z lesů hlavně ve vyšších polohách s plnými košíky.

„Rostou teď skutečně všude a dost,“ pochvaluje si houbař z Hlinska Zdeněk Matys.

Zdání klame

Obzvláště celý okres Pardubice v nížinatém polabí je na tom se suchem však nadále bídně, patří mezi nejpostiženější oblasti v Česku.

„Kvůli suchu je postižena i vegetace, z dřevin zejména smrky, borovice a modříny. Starší porosty usychají a oslabené jedince napadají hmyzí škůdci. Předčasně začínají žloutnout i některé listnaté stromy. Sucho má negativní vliv také na výnosy a kvalitu polních plodin,“ uvedla mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Martina Součková.

Zajímavé přitom je, že od počátku roku do včerejška spadlo v Pardubickém kraji většinou mezi 90 a 100 procenty průměrných srážek, vztažených k dlouhodobému průměru za období let 1961 – 2010. Z toho je evidentní, že neprší výrazně méně.

Problém je ale skupenství těchto srážek a ve způsobu, jakým spadnou. Teplé zimy posledních let bohužel vláhu nezadržely ve sněhu, aby se mohla vsáknout do půdy, a ta tak rychle odtekla do řek. Letní srážky pak bývají častěji než dřív prudké, přívalové, zatímco rozpraskaná půda by potřebovala několikadenní přísun mírných dešťů. Prudké přeháňky pak střídají tropická vedra, která vegetaci a půdu vysušují.