Jaký důvod měli snoubenci k uzavření manželství, bylo zřejmé z jejich svatebního oznámení: „Člověk stále hledá důvod, proč pařit. A tak jsme našli další. Vezmeme se!“

Oddávající tým z prosečského obecního úřadu měl všechno do puntíku připravené. Obřad byl dobře ozvučen, z aparatury zněly romantické a svatební skladby, písničky naživo zpívaly dvě dívky s varhanistkou. Když přijela svatební kolona, ještě trochu foukal vítr. „Bydlím tu už přes šedesát let, vítr chodí vždy v poledne na oběd,“ mávl rukou Pavel Doležal starší z Pasek, jehož rodina se stará o provoz rozhledny Terezky. A skutečně. Když skupina složená z budoucích manželů, svědků a rodičů stanula před oddávajícím starostou Proseče Martinem Novákem, vítr se hodně zklidnil. „Já su ještě svobodný kluk,“ dovolil si „poslední“ výkřik do krajiny ženich. Potom ale s očividnou chutí zakřičel své ano stejně jako nevěsta, nyní paní Ilona Břeňová. Zazněla píseň „Já ti prstýnek dám“ a na novomanžele se snesla vlna gratulací. Přejme jim, aby tři sedmičky v datu přinesly spoustu lásky, vzájemného porozumění a tolerance.

Svatby se konaly v kostelích, obřadních místnostech, ale i ve slatiňanském zámku nebo na zřícenině hradu Košumberku.

Krátce po půl druhé si své Ano řekli, věrnost slíbili asvatební prstýnky předaliv obřadní sínichrudimské radnice také šestadvacetiletý řidič zpovolání David Kropáček a o dva roky mladší obchodní asistentka Lenka Burešová. Vztah Lenky a Davida se zrodil přesně na den 7. 7. 2001, když se vraceli spřáteli domů z oslavy. Mladí novomanželé Kropáčkovi chtějí i nadále žít vChrudimi kde si již nyní budují svůj domeček.