Z Vysokého Mýta přijela podpořit běh pěstounka Anna Soukupová s přítelem a malým Alexandrem. "Jsem pěstounkou vlastního vnuka, i to se stává," řekla sympatická blondýnka ve středním věku, která se vydala v rodinné trojici na zhruba kilometrový úsek vedoucí parkem. "Alex nám to pěkně natřel," smála se.

"Ano, vždycky nejprve hledáme ve vlastní rodině, teprve v případě neúspěchu hledáme mezi ostatními zájemci o pěstounství. Jde nám o to, aby dítě vyrůstalo tam, kde se cítí spokojené a dobře tělesně i duševně prospívá," uvedla Hana Slezáková Kadlecová, koordinátorka kampaně pěstounství neziskové organizace Amalthea působící v celém Pardubickém kraji.

Celou sobotní akci uspořádal městský odbor sociálních věcí, jehož pracovnice se tématu pěstounství dlouhodobě intenzivně věnují. "Jsem ráda za účast neziskovek, které se naší akce zúčastnily. Svými aktivitami ji pozvedly ještě výš," pochválila doprovodný program vedoucí odboru Radka Pochobradská.

Z Heřmanova Městce přijela osmatřicetiletá Kateřina Pešková, kterou zajímaly veškeré podrobnosti o pěstounství. "Dcera začala studovat v jiném městě a nám se s manželem zdá, že je domov najednou prázdný. O koho bychom se rádi starali? Můj muž si přeje kluka, já nejsem proti. Ale měl by být ve školním věku, abychom mohli dál chodit do práce," řekla. Pěstounství se svým mužem pojali jako velký životní krok a už mají za sebou první schůzku se zástupci městského sociálního odboru. Už zhruba vědí, co je čeká, ale jejich úmysl je pevný, takže jsou na cestu k cíli připraveni.

Na běh podporující pěstounství se vydalo asi patnáct týmů, návštěvníci je podporovali hlasitým povzbuzováním a potleskem. V parku se představili ochránci přírody, kynologové nebo členové Českého červeného kříže.

Opuštěných a ohrožených dětí je mnoho, a tak propagace pěstounství má svůj smysl. Kdo si myslí, že požádá úřady o holku nebo kluka v určitém věku a dostane ho do péče během krátké doby, je na omylu. Každý zájemce by měl pochopit, že nelze nastavit parametry dítěte, důležité je pojmenovat svoje limity. Jen tak se vyhne pozdějším nereálným očekáváním a případným zklamáním. Prvním krokem je kontakt s úřadem a vyplnění žádosti. Tam se každý dozví, jaké má šance stát se pěstounem. Kolují různé mýty, například to, že je vyhověno pouze žadatelům v páru. To není pravda, pěstounem může být i "singl" člověk, lhostejno, zda žena nebo muž. Pokud má člověk kvalitní osobnostní vlastnosti, rodičovský talent a dobrou schopnost sebereflexe, dostatečnou oporu a zázemí ve svém okolí a své širší rodině, může se o tuto roli ucházet. "Své děti vychovávám sama, bez partnera. Nebyla jsem si jistá, zda jsem z tohoto důvodu vhodná stát se pěstounkou, ale nebyl to problém," řekla paní Olga, která se stará o sedmiletého Tadeáše. 

Nic není zadarmo, a tak je pro doplnění důležité vědět, jakou částku budou pobírat lidé nabízející domov dítěti, které ho potřebuje. Odměna pěstouna jednoho děcka činí osm tisíc korun měsíčně, při dvou dětech je to 12 tisíc korun. Vyšší částky jsou u dětí, které jsou závislé na pomoci jiné osoby, tedy postižené. K tomu se připočítávají příspěvky na úhradu potřeb dítěte.