Po volbách pozměněná vedení radnic tuto aktivitu podporuje. „Na zasedání rady jsme se rozhodli v této tradici pokračovat," řekl starosta Hlinska Miroslav Krčil. Podobně hovoří i starosta Heřmanova Městce Josef Kozel. „Naše město se k solidaritě připojuje už několik let, rozhodně nemáme důvod něco měnit," říká.

Na rozdíl od sousedů na Pardubicku se do podpory Tibetu nepustila žádná ze škol v chrudimském okrese. Jak se starostové Hlinska a Heřmanova Městce vyjádřili, nechají případnou iniciativu na samotných ředitelích škol.

Čínská komunistická armáda zcela obsadila Tibet v letech 1951 1952. Povstání, které vypuklo v Lhase 10. března 1959 však čínská armáda utopila v krvi a životem je zaplatilo více jak 80 000 Tibeťanů. Přes milion lidí zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Desetitisíce obyvatel Tibetu zamířily do exilu a to včetně duchovního vůdce země Dalajlámy.Komunistická Čína nese mezinárodní protest nelibě. Samotná tibetská vlajka je v Číně zakázána a trestáno je i pouhé její vlastnictví, natož veřejné vyvěšení.

Čína uplatňuje politiku osídlování Tibetu vlastním obyvatelstvem. Cílem je co nejvíce udusit kulturní dědictví i místní opozici. V některých oblastech už jsou Tibeťané považováni pouze za národnostní menšinu. Do roku 2020 čínská vláda plánuje do Tibetu sestěhovat až 280 000 čínských migrantů. Úředním jazykem je čínština.