Takzvaným mulčováním dnes radnice šetří peníze za odvoz a uložení zeleného bioodpadu a posečená zeleň navíc slouží i jako bezplatné přírodní hnojivo. Alergici to ale vidí jinak, když namítají, že odumírající hmota je živnou půdou pro nejrůznější plísně a bakterie, které jim ztrpčují život.

„V našem sídlišti je asi devět hektarů trávníků a jako dlouholetá alergička musím říci, že moje obtíže se s časem stupňují. Po prvním nenadálém několikahodinovém záchvatu kašle mi lékařka na druhý den sdělila, že jsem úspěšně postoupila mezi alergické astmatiky," konstatuje hořce obyvatelka sídliště Pavlína Boháčová.

Možnost zdravotního rizika potvrdil i opoziční zastupitel města a zkušený dětský lékař David Kasal. „Víme přitom, že alergiemi dnes trpí až třicet pět procent dětí," uvedl lékař. „Nerad bych teď navrhoval nějaká konkrétní řešení, ale moc bych přivítal, kdyby nám odbor investic byl schopen vyčíslit, na kolik peněz by tedy město přišel sběr trávy i její následný odvoz. Snad by potom bylo možné ustoupit od současného mulčování alespoň na sídlištích a v dalších místech, kde se po trávnících pohybuje větší množství lidí," míní David Kasal.

Vedení chrudimské radnice toto řešení neodmítlo a podle starosty Petra Řezníčka jde dokonce o chvályhodnou iniciativu. „Město může udělat cokoliv, na čem se zastupitelé shodnou, ale připomínám, že teď platíme za sečení trávníků šest milionů korun. Na odvoz veškeré trávy z katastru města a na její ukládání by bylo zcela jistě nutné vynaložit další miliony korun. Necháme si ale předložit přesnější čísla a k otázce se vrátíme na příští schůzi," přislíbil starosta.

„Jsem ráda, že nás město neodmítlo. Takže uvidíme," říká teď s nadějí v hlase Pavlína Boháčová.