Dopravní značka při příjezdu do Rosic u Chrasti hlásí, že se v obci nachází zóna – v sobotu dopoledne je tu zákaz stání. Důvod je prostý - běžně se to o sobotách v obci auty jen hemží, sjíždí se sem totiž lidé z širokého okolí, kteří se vydávají na vyhlášené farmářské trhy. Letos byl ale v obci zatím klid, až dnes se brána trhů konečně opět otevřela. První zákazníky tržnice vítá už se sedmou hodinou ranní. Hned jim je ale jasné, že trhy, na které jsou zvyklí, se dnes nekonají. Na tržnici v Rosicích je téměř prázdno, deštivé a mrazivé počasí odradilo jak trhovce, tak zákazníky. „Hrozně jsme se těšili a jsme zklamaní – počasím i počtem trhovců,“ postěžuje si postarší manželský pár, který v areálu jen marně hledá stánky s oblečením. „Chtěli jsme také nakoupit dětské oblečení české výroby, ale to tu dneska chybí,“ oznamuje žena.

Z počasí jsou nešťastní i trhovci, kteří se těšili na davy zákazníků. „Nemohli jsme jezdit na trhy a provozovali jsme jen obchod, takže nás to finančně trochu zasáhlo. Trhy jsme proto netrpělivě vyhlíželi, ale špatné počasí má na prodej hodně negativní vliv,“ říká zelinář Pavel.

Přestože předpověď počasí, kterou prodejci bedlivě sledovali několik dní předem, napověděla, že hezky nebude, cestu do Rosic mnozí trhovci nevzdali. Prodávat se zkrátka musí. „Nemohl jsem se dočkat. Tyhle stromky už pořádně raší a měly být dávno pryč. Tohle je pro mě příležitost, jak toho prodat víc,“ vysvětluje prodejce stromků Zdeněk Malý. Několik desítek zákazníků přeci jen dorazilo, odnáší si sazenice, semínka, stromky, ovoce, zeleninu nebo třeba sukulenty.

Na své úlovky si přinášejí tašky, bedny a často také proutěné košíky. Plastovou bednu si přinesla také mladá žena, která si na tržnici přišla vyzvednout samici králíka, ta ale v bedně odmítá být a snaží se vyskočit. „Už je připuštěná? No, tak to jsem koupila dobře,“ raduje se žena, která nakonec odchází s velkým bílým králíkem v náručí.

Návštěvníci se ale tentokrát musí obejít bez jídla, klobásu ani polévku si na trhu nekoupí. Všude visí cedule oznamující zákaz konzumace. Přesto se mezi stánky line vůně trdelníku. „Lidé by si to měli odnést domů. Jestli si to snědí támhle za rohem, s tím už nic neudělám, ale nesmí mi to jíst před stánkem,“ upozorňuje provozovatelka trdelníkárny, která sladké pochoutky balí do papírového sáčku a navíc je vkládá do sáčku plastového. „Nejspíš vám to vystydne, než si to přinesete domů, ale tak to teď prostě je,“ říká prodavačka zákaznici, zatímco obaluje trdelník v čokoládě.

Někteří zákazníci po trhu zmateně bloudí, jejich oblíbení prodejci nejsou na svém obvyklém místě. Hlavní třída zůstává úplně prázdná, a to kvůli dodržování rozestupů. „Na hlavní třídě bývá nejvíce stánků a hlava na hlavě, proto ji necháváme zavřenou. Snažili jsme se stánky rozmístit do prostoru a co nejdál od sebe,“ vysvětlují změny v umístění stánků pořadatelé, když se vydávají vybírat od trhovců poplatky.