Prvním písemným dokladem existence školy v Hlinsku je zápis o bakalářské zkoušce, pocházející z knihy děkanů pražského Klementina v roce 1554, kde je uvedeno několik jmen studentů pocházejících z Hlinska.

Ale přejděme do doby, kterou většina z nás pamatuje – do osmdesátých let minulého století.

V roce 1969 mělo Hlinsko čtyři základní školy – K. V. Raise, Resslova, Smetanova (společně s gymnáziem) a Blatno, gymnázium, učňovskou školu, učňovské středisko Elektro – Pragy, zemědělské odborné učiliště a Lidovou školu umění. Stále se zvyšující počet dětí způsobený i rušením malotřídek na vesnicích si v Hlinsku vynutil stavbu další školní budovy. Dne 3. září 1984 se slavnostně otevřela nová čtrnácti-třídní Základní škola v ulici Ležáků. Základní škola K. V. Raise na Adámkově ulici byla předána do užívání gymnáziu. Současně byla otevřena jedna třída zvláštní školy v Blatně. Rovněž učňovské školství prošlo velkými změnami. Dne 1. září 1984 bylo při národním podniku Elektro-Praga zřízeno střední odborné učiliště strojírenské s výukou v oborech: nástrojař, strojní mechanik, obráběč kovů a elektromechanik. Učňové neskončili jen v „Etě", našli uplatnění i v podnicích Tona, Technolen, PMV, Bytex, Agrozet Svratka a Dílo Svratouch. V Hlinsku tehdy působila i další dvě učiliště – kožešnické a zemědělské.

Staré časy už nejde vrátit do současných dní, ale určité snahy existují. Velkou iniciativu například vyvíjí místní gymnázium, které chce přilákat do Hlinska zájemce o studium technických oborů. Ty jsou poptávány i v dnešní době s vysokou nezaměstnaností, a to na území celé Evropy. Díky tomu by se město mohlo v budoucnu dočkat většího počtu studentů.