Soutěžní komise vyhodnotila návrh Petra Švolby a návrh ztvárněný dvojicí Eliška Lupačová Ondráčková a Barbora Kuropatová jako perspektivní pro další rozpracování. "U obou návrhů identifikovala komise několik nedodělků a sporných řešení, i proto se rozhodla neudělit první místo. První dva návrhy však podle názoru většiny členů komise kvalitativně převyšují ostatní a město by s jejich autory mělo dále jednat," uvedla mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová.

Soutěž byla honorována, a tak komise doporučila a radní následně schválili ocenění obou účastníků finanční částkou 12 tisíc korun za druhé místo. Další dva autoři návrhů obdrží odměny ve výši čtyři tisíce korun. Dva soutěžící nedodrželi podmínku anonymity a byli ze soutěže vyloučeni. "Oproti původnímu plánu města, který počítal se zadáním dlouhodobé zakázky jednomu zhotoviteli, doporučila komise řešit sochy pro každé jednotlivé místo zvlášť a zapojit větší množství autorů," řekla Drašnarová.

Středeční ranní mlha a dlouhé kolony aut komplikovaly práci záchranářů.
Hasiči se kvůli bezohledným řidičům nedostali k nehodě. Ke zraněným museli běžet

Ztvárnění kašpárka

"Výtvarnou soutěž jsme pořádali poprvé a musím potvrdit, že komise tento počin hodnotila kladně. Jednání nad návrhy byla časově náročná a mě těší, že jsme se shodli na výsledku soutěže bez nějakých rozporů," ohodnotila soutěž členka poroty Jana Stehlíková, která vede městský odbor školství, kultury, sportu a památkové péče.

Podmínkou soutěže bylo ztvárnění kašpárka, který je nejznámější českou loutkou. Návrh Petra Švolby se jmenuje Kapucín a v prostorové animaci je umístěn v Klášterních zahradách v blízkosti bývalého kapucínského kláštera. Eliška Lupačová Ondráčková a Barbora Kuropatová svou loutku virtuálně umístily nad Široké schody, kde sedí obkročmo u stromu obehnaného zábradlím.

Město vždy při pořádání soutěže Za loutkami do Chrudimě vypíše určité téma, na které budou výtvarníci reagovat. Postavičky by měly být hravé, veselé, mohly by se časem objevit i v objektech živnostníků a u soukromých domů. „Musí mít delší životnost a důležitý je výběr materiálu. Výtvory z rezavějícího plechu, od kterého by se děti ušpinily, jsou nevhodné,“ zdůraznil starosta František Pilný, který zasedl v pětičlenné výběrové komisi. Předsedal jí Kurt Gebauer, významný sochař a výjimečný tvůrce ve veřejném prostoru, jehož díla jsou ozdobou mnoha měst a galerií.

Jak vidí dvě nejlepší soutěžní díla porota?

U soutěžního návrhu č. 1 Petr Švolba navrhuje následující materiál a povrchovou úpravu: Ocel, která získá přirozenou estetickou kvalitu povrchu zrezivěním, která se zafixuje, aby dále nedegradovala. Takto by byla pojata polovina sochy. Druhá polovina bude polychromována výraznou barvou, vyplývající z charakteru znázorněné loutky (postavy). Autor tím odkazuje k přirozené historické kvalitě v podobě zrezivělé části a přidané hodnotě, či navázání na onu historickou kvalitu v podobě polychromované části.

Soutěžní návrh č. 4 – autorky Eliška Lupačová Ondráčková a Barbora Kuropatová: Loutka je sestavená z technického plastu. Vybraný materiál zaručuje dlouhou životnost bez další údržby. Materiál je transparentní a jeho zabarvení BRONZ navazuje na tradiční sochy v ulicích. Celá socha je navržena tak, aby ji bylo možné částečně rozpohybovat. Vzhledem k poměrně nízké hmotnosti je možné loutku umístit prakticky kdekoliv, například na fasádu, na kamenný nebo betonový základ, na sloup.