Sympatický pár do manželského života uvedl místostarosta Chrudimě Pavel Kobetič. Ještě předtím ubytovna zažila velké přípravy, ruch a shon, které ke každé veselce patří. Manželé Žigovi se rozhodli pro občanský sňatek, který poté oslavili hostinou v ubytovně. „Bylo tu asi pětadvacet hostů,“ potvrzuje usměvavá nevěsta Melánia.

Se svým manželem se seznámila v Ostravě, kde dosud žila jako příslušnice slovenské romské rodinné větve. Pavel si ji poté odvedl do Chrudimě, kde žili v pověstném „domě hrůzy“ v Malecké ulici „U Kapličky“. Po požáru se mladý pár s dalšími příbuznými ocitl v ubytovně.

Čerstvá novomanželka, které je jednadvacet let, je v prostředí, kde žije, spokojena. Ubytovnu, která vznikla přestavbou bývalého azylového domu, vnímá jako krásné bydlení ve srovnání s tím, jak žila v Ostravě.

Plánují se další dvě

Sňatek manželů Žigových , obyvatel chrudimské ubytovny v Tovární ulici, zřejmě vyvolal řetězovou reakci. V nejbližší době si hodlají říct své slavnostní „ano“ další dva páry.

Jak to vypadá, svého syna Pavla bude následovat Helena Žigová. Přímo na synově svatbě ji překvapil její druh Roman, který poklekl na kolena a před zraky hostů veselky ji požádal o ruku. „Řekla jsem ano, ale kdy se vezmeme, ještě nevím,“ říká budoucí nevěsta. Se svou novopečenou snachou Melanií vychází dobře. Pravidelně se navštěvují, sousedsky poklábosí, starší z žen poradí s chodem domácnosti. „Je na mě hodná,“ tvrdí novomanželka. Zřejmě ještě před svatbou její tchyně se v ubytovně uskuteční další sňatek, jehož termín je stanoven na 16. srpna.

V ubytovně, jejíž provoz byl zahájen v červenci roku 2006, v současné době žije čtyřiačtyřicet lidí. Součástí objektu je noclehárna, jež má v tomto období dva až čtyři návštěvníky denně. Radnice toto zařízení zřídila přestavbou azylového domu, který již neplnil svou funkci. Hlavním posláním ubytovny bylo stát se „strašákem“ pro ty, kteří žijí v městských bytech a neplní si finanční povinnosti nájemníka. Jak jsme však na místě zjistili, neplatičů není v objektu tolik. Převažují lidé, kteří nikdy neměli byt a pořízení vlastního bydlení je nad jejich možnosti. Za žití v nízkometrážních jednotkách zaplatí i s energiemi třeba i sedm tisíc korun měsíčně.