Například zaměstnanci sečské radnice se starají hned o tři hřbitovy. Povinnost udržovat pěšinky, hrabat listí, sekat trávu spadá do kompetence technických služeb. Náklady nejsou specificky rozdělené na konkrétní práce, leč podle starosty Marcela Vojtěcha stojí roční údržba hřbitovů zhruba 200 tisíc korun.

Zaniklý hřbitov

„Tři hřbitovy má málokdo. Vlastní je královéhradecká diecéze a my je máme pouze v pronájmu. Všechny jsou řádně upravené. Na Dušičky jsme připravení v předstihu," říká Marcel Vojtěch s tím, že pozůstalí platí za hrob jen minimální poplatek ve výši necelých dvaceti korun. Nová místa však sečská radnice již téměř nepřiděluje. Ročně se objeví průměrně jen dvě žádosti o nové hrobové místo.

Ze slatiňanské kasy jde ročně na úpravu hřbitova částka ve výši okolo 170 000 korun. Vedení radnice také plánuje postupně zrušit pohřebiště v Kunčí, kde už se léta nepohřbívá, a vytvořit zde pietní místo. „Neznamená to, že tam přijedou bagry a bude z toho pole," vysvětluje starosta Ivan Jeník a pokračuje. „Až na pár výjimek tam náhrobky leží bez ladu a skladu, rostou tam náletové dřeviny a jen velmi těžko se pohřebiště udržuje. Proto jsme vyzvali majitele, aby si hroby odstěhovali."

Jde to těžko, protože v některých případech už potomky prakticky nelze dohledat. Radnice plánuje z bývalého hřbitova v Kunčí vytvořit pietní místo, a to palouk osazený stromy s informační tabulí, že zde bylo pohřebiště a v jakých letech fungovalo.

Byť by se naše doma mohla zdát bezohledná, podle Jaroslavy Honkové z pohřební služby Pieta je kremace zesnulého bez obřadu jen velmi výjimečná. „Za měsíc říjen je poměr mezi kremací a uložením do země 2:1. Na vesnicích se spíše traduje uložení do země a ve městech kremace," doplňuje Jaroslava Honková.

Zádušní mše

Jen menší procento pozůstalých volí jako variantu posledního rozloučení církevní obřad. „Souvisí to s kulturně náboženskou tradicí dané rodiny. Pokud za mnou pozůstalí přijdou a já jim mohu poradit, doporučuji církevní obřad," vysvětluje chrudimský farář Jiří Heblt a rovnou dodává: „Tento způsob mi přijde plnější a věřím, že pozůstalým pomůže, když se za zesnulého modlíme a sloužíme za něj mši. I když je to smutná záležitost, jsem rád, že mohu být lidem nablízku."

Podle Jiřího Heblta má klasický církevní obřad dvě části. Nejprve se slouží zádušní mše zvaná rekviem za zesnulého.Na ni přímo navazuje obřad posledního rozloučení, který pokračuje dál na hřbitov anebo odjezdem rakve na kremaci.

LUKÁŠ VANÍČEK