Vedení radnice se z výsledku raduje: „Takové ocenění samozřejmě potěší, z hlediska podnikajících subjektů je lze brát jako povzbuzení do dalších aktivit. Zároveň také může přitáhnout další zájemce, v naší průmyslové zóně volné místo ještě je,“ komentoval umístění starosta Chrudimi Petr Řezníček.

Opozice je kritičtější a připomíná, že město má v oblasti podpory podnikání stále co zlepšovat. „Někdy dokonce hází podnikatelům klacky pod nohy. Vzpomeňme na kauzu, kdy rada města posvětila nákup drahého kávovaru za 200 tisíc korun pro kavárnu provozovanou kulturní městskou příspěvkovou organizací Chrudimská beseda. Město tehdy za peníze svých občanů, a tedy i podnikatelů, vlastně dotovalo podnik, který jim přímo konkuroval. A to navíc špatně, neboť podnikání kavárny skončilo v červených číslech,“ uvedl Petr Lichtenberg, zastupitel za opoziční Svobodné.

Výzkum „Město pro byznys“ srovnává v ČR celkem 205 obcí a 22 městských částí Prahy ve dvou hlavních oblastech. V té první se hodnotí podnikatelské prostředí, tedy například počet podnikatelů a zaměstnavatelů vzhledem k velikosti města, kvalita lokality včetně dopravní dostupnosti, ceny pozemků a bytů, míra znečištění životního prostředí, přírůstek a věková struktura obyvatel, míra nezaměstnanosti, výše mezd nebo počet studentů a učňů.

V kategorii zkoumající přístup veřejné správy se města srovnávají dle výše městských investic, nákladů na splácení dluhů či čerpání evropských dotací. Posuzuje se i kvalita komunikace s podnikateli a občany, výše různých poplatků a daně z nemovitosti nebo kvalita základních škol.

Podle Františka Pilného, městského zastupitele za chrudimské opoziční uskupení ANO, jsou ale hodnotící hlediska nastavena příliš měkce. On sám je kritičtější. „Když jsem se třeba dočetl, že Chrudim má přívětivý městský web, tak se mi už nechtělo číst dál. Městu totiž právě chybí jeden rozumný portál, z nějž by se občané i podnikatelé dostali ke všem důležitým informacím. Ty jsou teď roztroušené třeba na webech Chrudim sobě, na webu sportovišť, na adrese chrudim.eu i jinde,“ míní František Pilný.

„Ale tohle je drobnost. Jsou tu i praktičtější problémy. Třeba jak si nakoupit v Široké ulici, když v centru nejde ani krátce bezplatně zaparkovat? Nebo proč územní plán blokuje podnikání v místech, kudy sice možná jednou povede silnice, ale bude to až ve výhledu několika desítek let?“ ptá se František Pilný.