V návodu na sáčku stojí „čočku přebereme“. To ve mně vyvolalo vzpomínky na dětství, když jsme seděly s mamkou proti sobě a přebíraly hnědou čočku. Bylo to důležité, protože se v ní nacházelo hodně drobných kamínků, a důležitě jsem si připadala i já, malá tlustá holčička chránící zubní sklovinu celé rodiny.

Přiznávám, černou čočku nepřebírám. Vysypu ji do hrnce, osolím a zaliji dvojnásobným množstvím vody. Pod pokličkou vařím asi dvacet minut do změknutí, průběžně míchám a někdy přiliji trochu vody. Pozor - beluga se nesmí rozvařit, nejlepší je na skus, aby v ústech lupala jako kaviár.

Všechny předcházející díly Romčiny úsporné kuchařky najdete ZDE

Vypnu plotýnku a ukrojím kus másla, vmíchám ho do černých kuliček, které se pak krásně lesknou, dosolím a opepřím. Žádný česnek nebo majoránka, jen sůl, pepř a máslo, tak to mám nejraději.

Černou čočku podávám jako přílohu k masu, uzenině nebo jen s volským okem. Je výtečná jako salát s červenou cibulí, rajčaty a koriandrem. Receptů je skutečně hodně.

Tekutý kouř, pomalý hrnec a trocha trpělivosti. Maso se dá udit i v paneláku, a to nejen vepřový bok. Také kuřecí stehna jsou výtečná, jen je třeba zkrátit čas přípravy.
Romčina úsporná kuchařka: Uzené maso bez udírny? Jde to, když máte tekutý kouř

Já jsem k ní usmažila kuřecí rarášky, což jsou drobně nakrájená kuřecí prsíčka smíchaná s vejcem, škrobem, moukou, hořčicí a trochou kečupu. Placičky krásně na pánvi drží pohromadě a jsou hezky šťavnaté.

Ještě jsme neměli nic sladkého, že? Já na to moc nejsem, ale jablka na stromech už volají po utržení, a tak si upečeme křehký koláč. Slupky a bubáky vyhazovat nebudeme, protože je z nich báječný a léčivý jablečný ocet.